Zpět do jeskyní

Připadá vám to jako nesmysl? Má to však stejnou logiku, jakou představil šéf správy Chráně-né krajinné oblasti Jeseníky Jan Halfar, když navrhl vyvraždit posledních sto čtyřicet kamzíků horských v jím spravované oblasti. Zdůvodnil jejich likvidaci tím, že nejsou původní zvěří a "působí negativně na vzácné a chráněné druhy rostlin v některých lokalitách - například na skalkách, kam jiná zvěř nechodí", což jsou jeho vlastní slova. Je docela zvláštní, že škodit začali až nyní, když jejich vysazení prosadil ještě císař František Josef I., který tak učinil v roce 1913.

Pokud bychom se měli držet takové argumentace některých ochranářů, museli bychom se zbavit z našich polí i brambor nebo kukuřice, protože rovněž nejsou původními plodinami na našem území. Vlastně i základ naší rostlinné výživy, kterým je obilí, bylo kdysi vyšlechtěno někde v Mezopotámii. Kde tedy hledat hranice původnosti a kam až bychom měli jít, když se chceme vracet k původním druhům flory a fauny. Určitě by měla platit jistá vyváženost mezi již dlouhodobě zavedenými a prosperujícími druhy z říše rostlin i zvěře, kterým můžeme být nápomocni čistým prostředím našich vodních toků i ovzduší. Řada zvířat i rostlin navíc dokonce potřebuje lidskou pomoc k přežití díky zvýšenému nároku lidí na prostor a dopravní sítě. Příkladem mohou být podchody pro poutě žab pod vozovkami nebo přizpůsobení jezů pro tah ryb proti proudu, zachovávání mokřadů nebo zákaz kultivace luk s lokalitami vzácných bylin.

V mnoha ohledech je těžko říci, zda ten či jiný druh je v dané lokalitě původní nebo stanovit dobu, kdy se na konkrétním území začal vyskytovat. Zde bych ukázal na příklad rostliny za-vlečené sem knížetem Metternichem, a tou je bolševník. Vyskytuje se v naší přírodě již téměř dvě stě let a vytlačil v mnoha ohledech původní plevele. Boj s ním je již řadu let víceméně neúspěšný. Naopak jiné rostliny, které byly při pěstování obilí považovány za plevelné, jakými jsou koukol nebo chrpa, se stávají vzácností. Totéž se děje se slimáky, jejichž pouť ze Španělska skončila na našem území a kteří nemajíce přirozeného nepřítele, se množí téměř neuvěřitelně. Neumíme-li to spočítat druhům, které se šíří nespočetně, spočtěme to těm, kteří se spočítat dají. Tak dopadla i koza bezoárová na Pálavě, kterou již ochranáři zlikvidovali a následně plevel zničil chráněné druhy rostlin. Tak vypadá logika některých ochranářů.

Paradoxem proto je, že o záchranu chovu kamzíků se pokouší členové Českomoravské myslivecké jednoty, kteří si dle slov jejich zástupce Josefa Pubala pozvali a zaplatili odborníky z Alp, aby vliv kamzíků na květenu a eroze prozkoumali. Ti potvrdili, že z desíti uváděných vzácných rostlin kamzík žere jen jednu jedinou a eroze jsou způsobeny nedostatkem srnčí a jelení zvěře, která půdu udupává. Jesenická populace kamzíků je dle odborníků nejzdravější v celé Evropě, protože v Alpách, kde jsou kamzíci chráněni, trpí prašivinou i jinými nemocemi. Snahy vedení chráněné krajinné oblasti i přes výhrady odborníků podporuje kupodivu i ministerstvo životního prostředí. Šéf oblasti Halfar k tomu říká, že "má určité legislativní možnosti, ale zatím vyhubení plánuje jen velmi mírnou formou". Lze si představit, co to představuje. Částečným odstřelem se naruší genetika rodu kamzíků a ti posléze vymřou sami nebo zůstanou jen ti nejslabší jedinci. Není to jediné, proti čemu se v Jeseníkách bojuje. V současné do-bě se snaha soustřeďuje i na likvidaci dalšího nepůvodního druhu, kterým je borovice kleč. U té není navíc přesně známo, kdy byla zde poprvé vysazena.

Díky této zveřejněné kauze můžeme dojít k přesvědčení, že ve vedení oblastí a v ministerských židlích, které mají přírodu chránit, sedí lidé, jejichž jedinou touhou je se zviditelnit i způsobem, který může ve svých důsledcích škodit. Stálo by asi za úvahu, zda do vedení ochrany přírody by se neměli dostávat lidé až po absolvování psychologických testů, které by vyloučily militantní chování vůči předmětu ochrany. V opačném případě bychom se mohli dočkat doby, kdy nás takoví takzvaní "ochranáři" zaženou do jeskyní a předepíší ke svícení louče. Určitě by to bylo původnější než bydlení v domech a svícení elektřinou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .