Zoroastrismus: Podivné náboženství, které formovalo Západ
Jakého společného jmenovatele mají Voltair, Freddie Mercury a Hvězdné války? Jejich inspirací bylo starobylé a dnes už málo známé perské náboženství zvané zoroastrismus, vysvětluje v článku na serveru BBC publicista Joobin Bekhrad.
Hodnoty Spojených států a Evropy se často odvozují od křesťanství a staví se do protikladu vůči hodnotám Blízkého východu. Opozice „my“ a „oni“ dlouho utvářela i politiku Západu vůči Íránu. Rychlý pohled právě na zoroastrismus nám ale odhalí, že mnohé hodnoty, prvky víry a kulturní zvyklosti, za jejichž kolébku jsme považovali Západ, mají ve skutečnosti kořeny právě v Íránu.
Vědci se obecně domnívají, že íránský prorok Zarathuštra, kterého Řekové nazývali Zoroastres, žil někdy mezi roky 1500 až 500 před Kristem. Starověcí Peršané uctívali před příchodem Zarathuštry božstvo starého íránsko-ariánského náboženství, protějšek indo-ariánské víry, z níž vzešel hinduismus.
Boj světla a tmy
Zarathuštra tyto praktiky odsoudil a kázal, že je potřeba uctívat jediného Boha jménem Ahura Mazda, pána moudrosti. Tím nejen oddělil íránské a indické ariánství, ale zároveň lidstvu představil pravděpodobně první monoteistické náboženství. Kromě víry v jediného boha dal zoroastrismus třem velkým náboženstvím současnosti, tedy judaismu, křesťanství a islámu, ještě další prvky.
Nebe a peklo, poslední soud, zjevení o konci světa, andělé a démoni, to všechno má svůj původ v učení Zarathuštry a později tyto prvky pronikly také do kánonu zoroastrijské literatury. Stejný původ má i představa Satana.
Víra zoroastristů se obecně zakládá na boji mezi bohem a silami dobra a světla, které reprezentuje Svatý duch, Spenta Mainyu, na straně jedné a silami zla a temnot na straně druhé. Člověk si pak mezi nimi může vybrat. Zoroastristé věří, že konečným vítězem bude bůh a i ti, kteří se přidali na stranu pekelných sil, budou přesto nakonec v ráji požehnáni, píše server BBC.
Jak ale myšlenky zoroastrismu pronikly do abrahámovských náboženství? Podle vědců se s touto vírou seznámili Židé v Babylonu poté, co město dobyl perský král Kýros II. Veliký v šestém století před naším letopočtem. Zoroastrismus tak postupně začal pronikat do víry Židů a dal vzniknout třeba postavě Belzebuba, obdoby Satana.
Poté, co Peršané v dobách největšího rozkvětu říše Achaimenovců dobyli řecká území, ovlivnili i představy Řeků. Řekové věřili, že lidé jsou jen malými pány vydanými na milost a nemilost mnoha bohům, kteří jednají podle svého rozmaru. Poté, co se seznámili s vírou a filozofií Peršanů, přestali tolik podléhat svým bohům a začali se rozhodovat samostatněji.
Zoroastrismus býval oficiálním náboženstvím Perské říše, které se praktikovalo také na dalších územích obývaných Peršany, například v Afghánistánu, Tádžikistánu a ve velké části střední Asie. Dnes jej vyznává pouze menšina obyvatel Íránu a několika málo dalších částí světa. Dosah kulturního odkazu je ale nedozírný. Mnohé tradice zoroastristů nadále ovlivňují íránskou kulturu a významnou roli sehrávají i za hranicemi této země, především v západní Evropě, píše britský server.
Zoroastrijská rapsodie
Staletí před Dantovou Božskou komedií přinesla kniha s názvem Příběh Arda Virafy velmi detailní popis cesty do nebe a pekla. Je možné, že Dante slyšel o tomto zoroastrijském kosmickém cestopisu, který získal svou konečnou podobu v 10. století našeho letopočtu? Podobnost obou knih je až zarážející, ale ohledně přímé inspirace můžeme pouze spekulovat.
Jinde jsou odkazy na zoroastrismus o něco jasnější. Postava perského proroka držícího zářící kouli se objevuje třeba na vatikánské fresce s názvem Aténská škola od renesančního malíře Raffaela Santiho. Zarathuštrovi je také věnován německý rukopis o alchymii z 18. století s názvem Clavis Artis – Klíč k umění.
Podle orientalistky a afrikanistky Ursuly Simsové-Williamsové z Londýnské univerzity byl Zarathuštra v renesanční Evropě považován za mistra magie, filozofa a astrologa.
Při slově Zadig se ženám nejspíš vybaví francouzská značka módy Zadig & Voltaire. Zatímco oblečení zoroastrismem inspirované není, příběh, který se za tímto jménem skrývá, jasný odkaz na starobylé náboženství obsahuje. Zadig je jméno Voltairovy novely o perském zoroastrijském hrdinovi, který po mnoha zkouškách a útrapách získá ruku babylonské princezny.
I když se Voltairův filozofický příběh nezakládá na žádné historické události, zájem o Persii sdíleli i další vůdčí osobnosti osvícenství. Voltaireměl dokonce pro kulturu dnešního Íránu takovou slabost, že ho blízcí oslovovali jménem perského básníka Sa'dího. Dalšího perského básníka, Háfize, zase proslavil Goethe ve sbírce Západovýchodní díván, kde má celou kapitolu věnovanou Zoroastrovi. Nad osudem perských zoroastrijců běduje ve svém díle Lalla Rookh také Thomas Moore.
Zoroastrismus ale proslavilo nejen západní výtvarné umění a literatura. Starověká víra pronikla i na evropská hudební pódia. V Mozartově opeře Kouzelná flétna najdeme postavu Sarastra, která odkazuje k Zarathuštrovi. Libreto celé opery je navíc protkané zoroastrijskou tematikou, jako je souboj světla s tmou, zkouška ohněm a vodou nebo hledání moudrosti a dobroty, píše server BBC.
Na své zoroastrijské předky byl mimořádně pyšný také Farrohk Bulsara, tedy Freddie Mercury. I jeho sestra Kashmira Cooková v jednom rozhovoru potvrdila významnou roli, jakou mělo náboženství v jejich rodině: „My jako rodina jsme byli hrdí, že jsme zoroastrijci. Myslím, že Freddiho naučila zoroastrijská víra tvrdě pracovat, být vytrvalý a jít si za svými sny,“ říká Cooková.
Led a oheň
Kromě Mercuryho a módní značky Zadig & Voltaire jsou tu i další příklady, jak zoroastrismus ovlivnil nejen současnou popkulturu Západu. Bůh jménem Ahura Mazda dal jméno automobilové společnosti Mazda a posloužil i jako předobraz pro legendu o fiktivní postavě Azora Ahaie. Ahai je polobůh vítězící nad temnotou z románového cyklu George R. R. Martina s názvem Píseň ledu a ohně, podle něhož později vznikl úspěšný seriál Hra o trůny.
Dá se předpokládat, že i filmová série Hvězdné války, v níž se svádí vesmírný boj mezi temnou a světlou stranou Síly, se odvolává právě na zoroastrismus. I přes nezanedbatelný vliv této starověké perské víry na západní kulturu, je povědomí o prvním monoteistickém náboženství a jeho íránských kořenech velmi malé. Přitom nám poskytuje klíč k pochopení, co máme společného s těmi, které označujeme za „ty druhé“, uzavírá server BBC.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
