Změnit chod římské kurie nejde ze dne na den, ani během čtyř let, říká o současném papežovi kněz

„Přítomnost různých názorových směrů v církvi je běžná,“ uvedl v pořadu Pro a proti osobní tajemník arcibiskupa pražského Dominika Duky a kněz Milan Badal.

Ten za Františkův velký přínos považuje to, že vnesl do církve jiné, jihoamerické myšlení. „Je to myšlení z úplně jiného kontinentu. To je ten největší klad, že se vnáší jiný způsob uvažování, než bylo to kontinentální, evropské.“

Já slova papeže Františka nevnímám tak spasitelsky. To nejsou žádné novinky, to tu bylo dávno. Každý venkovský farář ví, že problematika rozpadu rodiny nebo párů stejného pohlaví byla řešitelná i za stavu dosavadního práva. Bylo to na tom, do jaké míry je ten který kněz laskavý a chce vyjít vstříc, ale šlo to.Milan Badal

Badal vnímá snahu papeže Františka dávat jiné důrazy, než dávali jeho předchůdci. „Jsou mi sympatická papežova diplomatická gesta, ale někdo je může vnímat jako povrchní vlaštovky… Ale pootočit svébytný organismus římské kurie směrem, kterým jde, nejde ze dne na den, ani během čtyř let.“

Papež je skutečně zaměřen jako pastoralista na praktické problémy. „Není to profesor dogmatiky. Má svůj styl, nevadí mu ostřejší vyjadřování. On si to může dovolit a není to nic, co by ho nějak degradovalo,“ soudí duchovní.

„Papež František je osobitý, přináší do církve nové důrazy. Totéž ale šlo říct o Benediktu XVI. nebo o Janu Pavlu II. Je to jeden z řady papežů, na které budeme vzpomínat, co dobrého přinesli,“ shrnul Badal.

Religionista Ivan Štampach souhlasí, že radikální rozdělení církve nehrozí. „Žádný spor nebude, je to jen o tom, jaké akcenty v určitých dobách papeži dávají, když je k tomu svět vyzývá.“

Určitě laskaví páni faráři, kteří měli pochopení pro různé složité životní situace, vždy byli, ale mnozí stejnopohlavním párům ze strachu z oficiálních předpisů velmi komplikovali život. Tím, že je odlučovali od církve, ohrožovali jejich věčný úděl. Dnes už se tito lidé nemusí bát, protože mají podporu z nejvyšších míst.Ivan Štampach

„Nechci Františka idealizovat, je to jen člověk se svými chybami, ale jeho styl výkonu služby je důsledně v duchu toho, jaký má mít služebník církve podle evangelia.“

Štampach vidí Františkův přínos ve stylu papežovy komunikace. „Vystupuje jako prostý služebník Boží. Důraz klade na témata praktického křesťanského života, spíše než na téma správné doktríny a správných struktur.“

Podle religionisty je jeho důrazem péče o potřebné a postižené. „Papež zdůrazňuje aspekt pomoci, spíše než napomínání nebo dokonce zavržení a svátostného odloučení ze společenství církve, které do té doby mnoha lidem hrozilo. Uvolnil možnosti i pro dvojice stejného pohlaví, vůči kterým do té doby vládlo spíš odsuzování.“

„Pokud u někoho ještě setrvává ten postoj uzavřené fary, kde se žije v klídku a pohodlně a kde jediné, co se sleduje, je doktrinální přesnost vyjádření, tak je velmi na čase se nechat inspirovat a udělat další krok,“ vyzval Ivan Štampach.