Život na Saturnově měsíci

7. říjen 2005

Nedávný průzkum Saturnova měsíce Titan vesmírnou sondou Cassini zvýšil pravděpodobnost, že se na měsíci nachází nějaké formy života.

Vesmírná sonda Cassini je společným projektem mnoha národů včetně České republiky. Vypuštěna byla roku 1997 a po dlouhých sedmi letech letu sluneční soustavou dorazila koncem června 2004 k planetě Saturn. Od té doby provedla a stále provádí celou řadu měření naplánovaných na čtyři roky. Denně posílá na zem několik gigabytů dat, na jejichž zpracovávání pracuje přes 250 vědců.

Jedním z hlavních úkolů sondy bylo vyslat malý průzkumný modul Huygens na Saturnův největší měsíc Titan. Mise byla uskutečněna v lednu letošního roku. Titan je druhý největší měsíc v celé sluneční soustavě. Objeven byl již roku 1655 dánským astronomem Christianem Huygensem.

Kdybychom na Titanu stáli, viděli bychom kolem sebe spoustu skal, kamenů a kusů ledu. Při pohledu na oblohu bychom spatřili mraky uhánějící velkou rychlostí po oranžové obloze. Saturn se svými nápadnými prstenci by většinou na obloze vidět nebyl, protože atmosféra Titanu je plná husté mlhy oranžového smogu, která pokrývá celý měsíc.

Titan astronomy zajímá, protože v mnoha ohledech připomíná naši Zemi, jak vypadala před miliardami let, ještě než se na ní vyvinul život. Titan má teplotu nižší (-178 °C), než byla kdysi na Zemi, ale má v atmosféře dostatek dusíku a existují na něm přirozené procesy produkující vodík a uhlík důležitý pro život. Astronomové již dlouho uvažují o Titanu jako o místě, kde existují podmínky pro případný vznik života, ale většina vědců si myslela, že je příliš nehostinný, aby se tam mohl život vyskytovat právě v této době.

Povrch Titanu

Ultrafialové sluneční záření reaguje s dusíkem a metanem v horních vrstvách atmosféry a vytváří zmiňovaný oranžový smog a neustálý proud organického materiálu snášejícího se na povrch měsíce.

Přírodní síly, které utvářely povrch Země, působí i na Titanu. I na něm se pohybují kontinentální desky, působí větrná eroze, vybuchují sopky a nachází se na něm oceány etanu a metanu (nikoli vody). Na Zemi způsobily tyto vlivy v průběhu milionů let vznik pohoří či kaňonů. Ovšem Titanův povrch je poměrně hladký, z čehož se dá soudit, že je poměrně mladý.

Vědci stále zkoumají informace poslané modulem Huygens i samotnou sondou Cassini a zjistili, že se na Titanu nachází klíčové prvky nutné pro existenci pozemského života. Jde o tekutá jezera, organické molekuly a dostatečné množství zdrojů energie. Pokud na Titanu přeci jen existuje nějaký život, nejlepším místem, kde ho hledat jsou horké prameny v uhlovodíkových jezerech.

Nemůžeme očekávat, že na Titanu se v jezerech prohání ryby a na souši rostou keře či stromy. Takovou představu vědci nikdy neměli a první snímky modulu Huygens z povrchu měsíce ukázaly, jak je pustý. Život, který by na Titanu mohl existovat, může být maximálně na úrovni bakterií. Ale i to by byla obrovská senzace - šlo by o první objevený mimozemský život!

Naděje tu stále je. Nedávno se podařilo najít na Zemi druhy bakterií, které přežívají ve velmi extrémních podmínkách. Jeden druh žije ve vodě desetkrát slanější, než je mořská. Jiný ke svému životu nepotřebuje nic jiného než vodík (nejhojnější prvek ve vesmíru). Další přežívají teploty hluboko pod bodem mrazu a energii získávají z metanu.

Titan je jiný svět než ten pozemský a život může nabývat zcela nečekaných podob. Nemůžeme tedy dopředu říci, zda ani jaký život by na tomto měsíci mohl být. Ze všech měsíců v celé sluneční soustavě je Titan pro život nejpříznivější, a proto se pozornost celého vědeckého světa přirozeně upírá k němu.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.