Získá financování politických stran konečně přísná pravidla?

Pokud takovéto konto skutečně existuje a pokud bude mít policie možnost odhalit jednotlivé operace, mohla by s definitivní platností celou záležitost uzavřít. Tedy říci, zda ODS byla skutečně financována prostřednictvím nelegálních peněz ze zahraničí nebo nikoli. Pokud bude znít odpověď ano, měl by následovat, mimo jiné, trestní postih osob, které se na tomto způsobu přelévání peněz do stranické pokladny podíleli. O koho by konkrétně mohlo jít,o tom lze pouze spekulovat. To, že policie zatím celý případ neodložila a snaží se dobrat jeho konce, může být pozitivním signálem, že případy, které časem mediálně vyčichnou, nemusí nutně skončit ve ztracenu. Na druhé straně je předčasné tvrdit, že se nelegální financování ODS podaří dokázat. Asi jenom amatér by se nesnažil případné peněžní toky z nelegálního konta zamaskovat do složité spleti převodů mezi různými firmami. Takže je docela možné, že policie sice zachytíspomocí švýcarské strany horkou stopu, tu však záhy může zase ztratit. Ostatně způsob, jakým si vyšetřovatelé počínají například v souvislosti s podivnými transakcemi v Komerční bance, příliš optimismu nenabízí. Zkrátka, dopátrat se pravdy v některých velkých kauzách je buďto skutečně velice složité, nebo na tom není politický zájem. Ať už je blíže pravdě jakákoli z variant, dá se předpokládat, že staré hříchy s financováním stran se jich nedotknou tak dramaticky jako například německé CDU. Ať už v souvislosti s finančním postihem, nebo s vyvozením politické odpovědnosti. O trestní ani nemluvě. České politické subjekty zatím nemají důvod chovat se jinak. Příliš vágní právní úprava týkající se přílivu financí do stranické pokladny a chybějící sankce, je k tomu přímo ponoukají. Tím spíš, že ani provalené skandály voliče příliš nevzrušují a z dlouhodobého hlediska se neprojevují negativně ve volebníchpreferencích. A protože především předvolební kampaně dokáží spolykat desítky milionů korun, mávnou často ve stranických sekretariátech nad průhledností vlastního financování rukou. Středeční hlasování ve sněmovně by tento přístup mohlo změnit. Poslanci pustili totiž do druhého čtení novelu zákona o sdružování v politických stranách. A právě ona, mimo jiné, upravuje také způsob jejich financování. Pokud si poslanci nenajdou vhodnou záminku, aby ji nakonec smetli ze stolu a pokud její podobu neupraví tak, že bude zase bezzubá, mohla by poměry na české politické scéně změnit. Tím, že hodlá omezit výši získaných sponzorských darů za rok a zavést systém darovacích poukázek, by měla zprůhlednit peněžní toky. Tím, že strany budou muset vracet peníze získané v rozporu se zákonem a pokud se tak nestane, budou za to potrestány, vyšle novela zcela jasný signál, že podvádět by se nemělo vyplácet. Samozřejmě v případě, žesenekalé praktiky podaří odhalit. Ani sebelepší zákon totiž nezaručí, že financování politických stran bude v naprostém pořádku a bez nekalých úmyslů. Přesto zpřísnění pravidel hry česká politická scéna potřebuje. A problémy s přílivem peněz do pokladny, které postupně potkaly prakticky všechny strany, to názorně dokazují. Na středečním hlasování poslanců je pozoruhodné především to, že se snaží zpřísnit pravidla v době, kdy nejsou pod tlakem veřejného mínění. Tedy v momentu, kdy žádný skandál kolem financování neplní televizní obrazovky a nestará se o titulky v denících. Možná, že právě proto bude zajímavé sledovat, jak poslanci s navrženou novelou ve druhém a třetím čtení naloží