Zemědělské protesty odsunuty

13. říjen 2008

Uvíznout na delší dobu v koloně pomalu popojíždějících vozidel není v České republice zrovna nevšedním zážitkem. Z tohoto úhlu pohledu si tak někteří řidiči nemohli být v pondělí dopoledne jisti tím, zda za dlouhou kolonu vozidel může protest zemědělců či nikoli. Jako tradičně totiž popojížděli v dopravní zácpě a až na jejím konci zjistili, že na vině není zemědělská technika, ale uzavírka části komunikace či dopravní nehoda.

Ti, kteří pozorně sledují zpravodajství v médiích, už dopředu věděli, že zemědělci protestovat nebudou. Ne snad kvůli tomu, že při hustém a často ucpaném silničním provozu by jejich akce výrazně nevynikla, ale kvůli písemnému slibu od premiéra vyplatit zhruba dvě miliardy. O ně by vzhledem k návrhu státního rozpočtu na příští rok mohli přijít. Příjmy v kapitole zemědělství mají být totiž sníženy o miliardy a rovněž z unijního rozpočtu by mělo připlout o několik miliard méně. To by se mělo odrazit v dotacích určených pro tuzemské farmáře. Podle propočtů Agrární komory by tak byli podporováni výrazně méně, než jejich kolegové z Rakouska, Německa, ale třeba také Slovenska, Polska nebo Maďarska. Navíc by toto krácení podle komory neodpovídalo závazku učiněném při podpisu smlouvy o vstupu České republiky do Evropské unie. Agrární analytik Petr Havel tento názor komory poněkud opravuje. Podle něj by chybějící peníze měly být nahrazeny zemědělcům jiným způsobem, o čemž nespokojení farmáři prý na veřejnosti nemluví. Když se podle Havla chtějí srovnávat se zahraničními kolegy, pak by prý neměli zapomínat na to, že jejich náklady jsou výrazně nižší a proto logicky mají nižší dotace na to, co produkují.

Sporné je rovněž to, jakým způsobem se zemědělství v rámci Evropské unie dotuje. Dosavadní zkušenosti dokazují, že právě tato oblast je v rámci unie jednou z nejproblematičtějších. Plošné vyplácení peněz totiž zaručuje, že tyto finance často dorazí i k těm, kteří by je alespoň podle selského rozumu čerpat neměli. Řeč může být o některých zemědělských kolosech, které sice na trh chrlí tuny zemědělských produktů, avšak za cenu devastace krajiny, kterou obhospodařují. Navíc tyto kolosy při upřednostňování kvantity na úkor kvality mohou dosahovat nižších nákladů a logicky by se tak bez dotací mohly anebo přesněji řečeno měly obejít.

Nejrůznější peníze míří také do kapes těch, kteří se zemědělstvím mají společného pouze to, že pod pláštíkem údržby krajiny čerpají dotace a přitom danou půdu nijak viditelně neobhospodařují. Naopak někteří farmáři, kteří volí ekologičtější přístup k přírodě a tím i ke své produkci, často na dotace dosáhnou v menší míře, než by si zasloužili. Ať už je pravda na straně Agrární komory nebo její kritiků, nemohli si čeští zemědělci pro svůj protest vybrat příhodnější dobu. Pár dnů před krajskými volbami by bylo od vlády sebevražedné, kdyby si proti sobě poštvala takto silnou skupinu obyvatelstva a tudíž i voličů. Logickým krokem je tak písemný příslib od premiéra, že zemědělci dostanou prakticky to, co chtějí. Samozřejmě jde zatím o slova, která nemusí být proměněna v konkrétní čin. Kdyby se přísun miliard přece jenom zadrhnul, jsou čeští zemědělci připraveni odsunuté protesty rozpoutat naplno. Vláda se v této souvislosti může uklidňovat tím, že už bude po volbách a případné demonstrace na ně tak nebudou moci mít žádný vliv.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Petr Hartman
Spustit audio