Zeman a zrádci

16. červen 2004

"V sociální demokracii jsou dnes tři skupiny osob. Jsou to lidé, kteří zradili volební program. Jsou to lidé, kteří zbaběle přihlíželi. A jsou to lidé stateční, kteří to kritizovali a protestovali proti tomu. Myslím si, že jakýkoli budoucí šéf ČSSD, pokud ji bude chtít zachránit, bude muset udělat tři věci. Zaprvé dosadit ty statečné na velitelská místa. Za druhé, obrazně řečeno postřílet zrádce. A za třetí, začít vychovávat zbabělce ke statečnosti. Tedy dát jim generální pardon, protože jinak by v té straně zůstalo velice málo lidí.

"Právě takovýto recept na záchranu sociální demokracie nabídl v úterý v Mladé frontě Dnes bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman. Ve svém hodnocení záměrně nikoho nejmenoval. Přesto není složité dosadit do jednotlivých kategorií některá jména. Mezi zrádce podle Zemana určitě patří současný předseda sociální demokracie Vladimír Špidla a podle všeho i místopředseda strany Stanislav Gross.

Vzhledem k tomu, že oba dva se nejvíce zasloužily o to, aby Zemanovy ambice na presidentskou funkci skončily hned v prvním kole příslušné volby, nelze se tomu divit. Zároveň nejde o první útok na současné vedení sociální demokracie ze Zemanovy strany. Například krátce po volbách se Zeman podivoval nad složením vládní koalice. Potom z politického důchodu na Vysočině vzkazoval, že vládnout se musí umět. Zároveň na adresu vedení sociální demokracie opakovaně směřoval slova o zrádcích volebního programu.

Před volbami do evropského parlamentu pak voličům de facto vzkázal, aby si dobře rozmysleli podporu sociálním demokratům. Zároveň Zeman tvrdil, že je potřeba vyměnit vedení ještě před volbami. Debakl, který ČSSD v tzv. evropských volbách utrpěla, podle očekávání Zemanovu kritiku ještě umocnil. Dá se hovořit o tom, že Zeman přešel do otevřeného boje se současným vedením. V něm by ho měli podpořit ti stateční, o kterých bývalý šéf sociální demokracie mluvil v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.

Dlouhodobě bývají označováni za tzv. Zemanovo křídlo. Lze k nim zařadit například šéfa ČSSD v ústeckém regionu Jaroslava Foldynu, poslance Karla Šplíchala, bývalé ministry Lachnita nebo Šlinga. Nejsou to zrovna jména, za kterými by byla ochotna jít většina členů sociální demokracie, které Zeman označil za zbabělce. Ti v současné době stále nemají příliš důvodů přiklonit se výrazně k Zemanovu křídlu. Takže další vývoj v sociální demokracii nebude směřovat pravděpodobně k návratu Miloše Zemana do vysokých stranických funkcí, ani k výraznému úspěchu jeho příznivců.

Ve hře je totiž silný protihráč. Je jím ministr vnitra Stanislav Gross. Jeho výhodná pozice vyplývá nejenom z resortu, který řídí. Podstatné je, že Gross má podle všeho dění ve straně pod kontrolou. Svědčí o tom například to, že k němu upínají naděje na vzkříšení sociální demokracie i ti členové, kteří ještě před několika měsíci podporovali Miloše Zemana. Navíc se Grossovi zatím daří přesouvat mediální tlak a zodpovědnost za propad volebních preferencí, tedy nejenom neúspěch v tzv. evropských volbách, především na premiéra a předsedu strany Vladimíra Špidlu.

Strategickým krokem se v nových souvislostech rovněž jeví Grossovo neodmítnutí kandidatury na šéfa sociální demokracie, ke které ho před několika měsíci vyzvala středočeská organizace. Tedy ta část sociální demokracie, ve které má Gross hlavní slovo. Také tímto gestem se Gross snaží určitým způsobem distancovat od Špidly a dokázat, že je jeho alternativou.

Po případném Špidlově pádu se počítá s tím, že by se řízení strany měl ujmout právě Gross. Pokud skutečně dojde k tomuto vývoji, dá se rovněž počítat s tím, že Gross nebude chtít vyvolat pád vlády, ale pouze její důkladnou rekonstrukci. Což by znamenalo, že do některých ministerských křesel usednou Grossovi lidé a že včele kabinetu by mohl setrvat Vladimír Špidla. Pro Grosse by to mohlo být výhodné. Před volbami by mohla být rekonstruovaná vláda vydávána za tým Vladimíra Špidly. Přitom do voleb by sociální demokracii vedl nový lídr Stanislav Gross.

Ostatně přesně takovýmto způsobem sociální demokraté zachránili úspěch ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2002. Tehdy byl premiérem Miloš Zeman, v jeho kabinetu byl sice Vladimír Špidla, ale v kampani vystupoval jako nová tvář, která nemá s praktikami Zemanova kabinetu příliš společného. Tato taktika zabrala a ČSSD obhájila volební vítězství. Tehdy odešel Miloš Zeman do ústraní dobrovolně.

V současné době se zdá, že Vladimír Špidla nedá svoji kůži zadarmo. A protože už ustál několik zdánlivě bezvýchodných situací, může přežít i tentokrát. Záležet bude hodně na tom, zda se k němu přikloní Stanislav Gross. Ten to udělá pouze ve dvou případech. Buďto to pro něj bude výhodné, nebo k tomu bude Vladimírem Špidlou z nějakého důvodu donucen.

autor: Petr Hartman
Spustit audio