"Zelené výhonky" blížícího se konce krize ohlašují zatím jen zpomalení hospodářského propadu

Nejnovější potvrzení tohoto pravidla právě předvedl britský ministr financí Alistair Darling, když se před středečním zveřejněním rozpočtu na příští finanční rok obrátil přes internet na veřejnost a tvrdil, že učiní vše možné pro zlepšení údělu nezaměstnaných a vrstev obyvatelstva nejhůře postižených krizí a že země se už, už blíží k příštímu roku, kdy celosvětová krize skončí, takže on už musí připravovat iniciativy pro obnovení růstu.

Prognózy sice dávají Darlingovi za pravdu v tom, že krize by opravdu měla příští rok skončit, a některé podniky stále ohlašují kladné výsledky hospodaření, zvláště v Americe. Jak známo, přibližování ke konci krize však ještě neznamená, že nastane rychlé oživení a už vůbec ne, že občané ihned pocítí zlepšení tvrdého údělu krizového období. Dokonce i Konfederace britských průmyslníků, která zveřejnila prognózu podobnou té Darlingově -- tedy alespoň v tom, že země už prošla tím nejhorším -- varuje, že po hospodářském poklesu o 1.8 procenta v prvních třech měsících roku, bude pokles pokračovat až na zhruba 3.9 procenta na konci roku. Znamená to tedy sice pomalejší tempo pádu ekonomiky, ale nikoliv oživení růstu. To by mělo přijít -- byť ,,pomalé a křehké'' -- až v příštím roce, který má ještě začínat ve znamení dalšího mírného poklesu. Nejbolestivější je skutečnost, že růst počtu nezaměstnaných má mezitím i nadále pokračovat a to až na 3.2 miliónu, což znamená nejistotu a strádání pro mnoho rodin.

Za této situace je pochopitelně zveřejnění rozpočtu velmi ošemetnou záležitostí, neb čísla hovoří svou vlastní řečí. A ta v případě podrobností rozpočtu, které už prosákly na veřejnost, jen ilustruje, jak těžké pro vlády je jakkoli smysluplně ovlivňovat hospodářské krize, které už propukly a mají svůj vlastní hybný moment. Darling se údajně chystá ohlásit snížení veřejných výdajů o zhruba 15 miliard liber (tedy asi 450 miliard korun) a o téměř stejně tolik v dalším finančním roce -- údajně zvýšením efektivity činnosti státních úřadů. Zároveň však má oznámit, že veřejné výdaje budou přesto s nedávnými intervencemi činit až 160 miliard liber a údajně ještě o patnáct miliard více v roce následujícím. Zatímco labourističtí poslanci prohlašují, že očekávají optimistický scénář vývoje, opozice jen kroutí nevěřícně hlavou. Stínový ministr financí George Osborne prohlašuje, že středa bude dnem zúčtování pro labouristické vedení ekonomiky od podzimního předběžného rozpočtového bilancování, kdy Darling ohlásil, že očekává pokles ekonomiky pouze o tři čtvrtě až jedno a čtvrť procenta a nyní musí přiznat, že pád bude dvojnásobný. Stejně tak podle Osborna by Darling by měl proto opustit své nerealistické plány na další utrácení peněz. Součástí rozpočtu má být i soubor ekologických opatření ve výši 500 milionů liber, jako pomoc ekologické výrobě elektřiny budováním větrných elektráren v ústí Temže i jinde, tepelná izolace domů, kompenzace ve výši 2000 liber při nákupu nového automobilu při sešrotování starého a podobně. Zároveň má být pomoženo úlevami firmám hledajícím ropu ve starých či hůře dostupných ropných polích v Severním moři, a podobně. Nezaměstnaným bude pomoženo zvýšením počtu zaměstnanců státních agentur nabízejících zaměstnání a přeškolením dlouhodobě nezaměstnaných na perspektivní odvětví. Opozice ovšem tvrdí, že ani to vše není nejlepším řešením, neb s tím jak 140.000 osob ztrácí práci každý měsíc, realizace podobných vládních programů nyní velmi vázne. Konzervativní opozice sama přichází s ambiciózním plánem fundování studentů vysokých škol technických oborů, přeškolováním mladých zaměstnanců za pomoci vzdělávání pro dospělé a záruk učňům, že po případném krachu firmy budou převedeni do jiných podniků, aby mohli dokončit vyučení řemeslu. Bude velmi zajímavé sledovat jak veřejnost středeční rozpočet přijme a co na to volební preference. Jaké ponaučení si z britské rozpočtové diskuse vezmou země střední a východní Evropy, není také jasné a tím méně co si o krizi coby opravdu globálním fenoménu -- třeba u nás -- myslí v těchto souvislostech britská veřejnost. Když padla česká vláda, televize BBC tvrdila, že to je další důkaz krachu ekonomik východní Evropy, což pověsti naší země značně uškodilo a potvrdilo to i skutečnost, že Britové o nás a o světě nejsou dost informováni. Co řeknou na perspektivu optimisticky zabaleného pokračování vlastního propadu, není tedy vůbec jisté.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .