Zbytečná antibiotika posilují odolnost bakterií. Mohou onemocnění i zhoršit

8. listopad 2019

Řiďte se radami svého praktického lékaře, ale i vy požadujte podrobné vyšetření. Jen tak společně zamezíte nevhodnému předepisování antibiotik.

Vztah  antibiotika a bakterie charakterizuje jediná strategie: bakterie chce přežít. Setkání  populace bakterií s antibiotikem tedy znamená, že se jejich určitá část naučí s antibiotikem žít, dál se množí a přežije. Pak v zasaženém místě už jiná než odolná bakterie není. A odolné bakterie početně přerostou původní populace. Je to přímý důsledek použití antibiotik. 

Antibiotika jsou skupina léků, která působí proti bakteriím. Nikoliv proti virům, parazitům nebo plísním. Chemicky působí na určitou část bakterie, kterou jiné mikroorganismy nemají. Aplikování antibiotika při léčení všech infekcí je proto nesmysl.

Pokud antibiotikum použijeme, vytvoříme rezistenci. Pokud ho používat nebudeme, rezistence nebudou. Dokonce se ukazuje, že když se antibiotika dávat přestanou nebo se dávají méně, vracejí se druhy bakterií, které jsou na ně původně citlivější. Ve většině případů jsou totiž také životaschopnější.
Adam Vitouš, primář infekčního oddělení Krajské nemocnice Liberec

Nadměrné používání antibiotik zaznamenáváme v celé Evropě 

Obarvené bakterie meningokoka snímané elektronovým mikroskopem

Míra používání antibiotik se napříč Evropou liší. V severských zemích je až desetkrát nižší. To ale neznamená, že by tam lidé více umírali na infekce, protože mají málo antibiotik .Pouze mají lépe ošetřené indikováni tohoto léku. Alarmující je situace v zemích, kde se dají antibiotika koupit volně na trhu. Jejich dopady se tak mohou promítnout nejen na člověka, ale i na zvířata.

Historicky víme, že pokud se objeví nové antibiotikum, tak si na něj bakterie buď vytvoří rezistenci, nebo už ji mají. Původní antibiotika totiž byla odvozena od přírodních látek - to, co v přírodě už je, většinou v ní nějaký protipól má. Takže když jsme našli nové antibiotikům, tak jsme netušili, že současně s ním se objevují i rezistence. A je to jenom otázka rovnováhy, která má v přírodě fungovat.

Užívání antibiotik více než dvakrát do roka se nedoporučuje.

Pacient přijde k lékaři a trvá na antibioticích. A přitom se nemusí jednat o problém bakteriální. Lékař se bojí kontroverzní reakce pacienta, antibiotika tedy napíše, i když je to naprosto zbytečné. Může se jednat například o virovou infekci, na kterou antibiotika nepomohou, a naopak zhorší průběh nemoci.
Irena Lovětinská Šlamborová, vedoucí mikrobiologické laboratoře na Technické univerzitě v Liberci

Kvalifikované studie říkají, že až polovinu antibiotik, která člověk dostane, dostane zbytečně. Předepisování antibiotik je možné o jednu třetinu snížit, a tím se se podaří zvýšit jejich účinky proti bakteriím.

Když budou lékaři špatně léčit vysoký tlak, dávají nesprávné léky jednomu člověku. Chybné předepisování antibiotik pro jednoho člověka ale pomáhá k vytváření rezistence, kterou pak pacient šíří kolem sebe.

Střevní bakterie (ilustrační foto)

Antibiotika se dávají na virózy, na nachlazení, kašel, dávají se i ve chvíli, kdy nebyla vyšetřena moč pacienta. Po nasazení antibiotik lze původní infekci zjistit jen velmi těžko. Ale i ve chvíli, kdy je antibiotikum nasazeno, je užitečné pokusit se zjistit, jaké bakterie onemocnění způsobily. V tu chvíli je možné nasadit antibiotikum jednodušší, které neovlivňuje ostatní bakterie v lidském těle, které v něm chceme nechat.

O nadměrném užívání antibiotik je třeba mluvit i v případě zvířat: preventivní aplikování antibiotik v chovech totiž způsobuje, že zvířata mají antibiotika ve svých tkáních, ve svém mase, které lidé pak jedí. 

Největší problém je v ambulantní sféře: neexistuje totiž žádný dohled nad ambulantním specialistou nebo praktickým lékařem. Nikdo nekontroluje vhodnost léků, které předepsali. Tato situace se zlepšuje sériemi přednášek a seminářů pro praktické lékaře. Na druhou stranu pro ně takové semináře nejsou žádnou povinností.

autoři: Aleš Březina , mrk
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka