Zázraky se nedějí ani na Westerplatte

28. srpen 2009

Několik desítek významných německých intelektuálů napsalo v souvislosti s 70. výročím napadení Polska nacistickým Německem a Sovětským svazem, současně v souvislosti s 20. výročím pádu komunismu a obnovy demokracie ve střední a východní Evropě svým polským sousedům dopis, který nadepsali "Omlouváme se za rok 1939 a děkujeme za rok 1989".

Nepochybně tu jde o inspiraci polskými katolickými biskupy, kteří v 60. letech minulého století poslali otevřený dopis německým biskupům a nadepsali jej "Odpouštíme vám a prosíme o odpuštění." Byl to první významný krok na cestě k usmíření mezi polským na německým národem od konce druhé světové války.

Dopis německých intelektuálů vcelku přesně interpretuje dějiny střední a východní Evropy posledních sedmdesáti let. "Příčinou rozdělení a znevolnění střední a východní Evropy po dobu čtyř desetiletí," čteme zde, "byla druhá světová válka. Proto s hanbou a smutkem si připomínáme 1. září roku 1939, kdy nacistické Německo zaútočilo na Polsko. Osm dní předtím Německo a Sovětský svaz podepsaly nešťastný německo - sovětský pakt, díky kterému si oba totalitní státy rozdělily vládu nad Pobaltím, Polskem, Finskem a Rumunskem... Uvědomujeme si velice bolestně, že nebýt války, rozpoutané Německem nevznikly by ani komunistické režimy ve střední a východní Evropě. Kontinent by zůstal nerozdělený ... S vděkem a s úctou myslíme na ty, kteří v průběhu čtyř desetiletí po roce 1945 navzdory velkému riziku se odvážili vyzvat komunistické diktátory a vystoupili s požadavkem svobody a demokracie. Mnoho z nich to zaplatilo životem. Revoluce v NDR, v Maďarsku, v Československu a opakovaně vybuchující v Polsku udržovaly celá čtyři desetiletí při životě naději na svobodu a demokracii. Nezapomene nikdy především na všechny Poláky, kteří bojovali za vaši, ale i za naši svobodu, kteří jako první uštědřili rány komunistickému systému. Stejně tak děkujeme členům hnutí Charta 77, kteří nám dodávali odvahu pro život v pravdě. Nezapomene ani ty všechny, kteří otevřeli v Maďarsku cestu k demokracii, když v létě 1989 rozbili železnou oponu..."

Kancléřka Angela Merkelová, která přijede spolu s ruským premiérem Putinem, polským prezidentem Kaczyńskim a předsedou vlády Tuskem na slavnost, konanou toto úterý 1. září na Westerplatte u příležitosti neblahého 70-letého výročí, má tudíž na co navázat.

Obavy mezi Poláky naopak vládnou, s jakou přijede premiér Putin, pokud přijede, pokud na poslední chvíli v Moskvě neobjeví nějakou záminku, proč se vzpomínky na události před 70 lety, pro Rusy ne zrovna povzbudivé, neúčastnit. Jestliže jeden z iniciátorů dopisu polským sousedům Wolfgang Templin, bývalý člen východoněmecké demokratické opozice řekl v rozhovoru pro polský deník Gazety Wyborcza, že je třeba jednoznačně říct, že tragedie, kterou Evropa zažila, toto ukrutné ujařmení začalo 23. srpna 1939 v Moskvě a že to byl Stalin, který dal Hitlerovi zelenou k rozpoutání války, pak dnešní ruská státní televize je zcela jiného názoru. Takřka v předvečer chystané Putinovy návštěvy v Polsku vysílala dokument pod názvem "Tajemství utajených protokolů". Dokument tvrdí, že prvním spojencem Hitlera bylo Polsko. Autor filmu Vadim Gasanov svá tvrzení opírá o skutečnost, že polská vláda v roce 1934 s Německem, kterému tehdy už vládl Hitler, podepsala smlouvu o neútočení. Vyvozuje z toho, že se tak Polsko stalo prvním Hitlerovým spojencem v Evropě. Zcela pominul fakt, že táž polská vláda stejnou smlouvu uzavřela dva roky před tím se Sovětským svazem a že tyto dvojstranné smlouvy evropské země vzájemně uzavíraly v naději, že tak zabrání další válce.

Reakce polských medií na ruský televizní dokument je velice zdrženlivá. Apelují na polské představitele, zejména na prezidenta Kaczyńského, ať dokument nekomentují. Pokud premiér Putin 1. září na Westerplatte pronese projev v duchu odvysílaného dokumentu, je to věc jiná. Zájmem dnešního Polska podle médií je však, aby se konečně vztahy mezi Ruskem a Polskem normalizovaly a odehrávaly se v duchu spořádaného sousedství.

Omluva Rusů za září 1939 by sice byla příjemným překvapením, nicméně v politice se zázraky nedějí. Ani, když se odehrává na Westerplatte.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: ern
Spustit audio