Zateplování domů ničí jejich charakter. Ani podnikatelské baroko nebylo tak zhoubné, kritizuje publicista Peňás
Nový dotační program ministerstva životního prostředí „Oprav dům po babičce“ má domácnostem poskytnout prostředky na úsporu energií zateplením starších domů. „Někde dům krásně opraví, ale obávám se, že zateplením se zničí téměř vždy,“ varuje literární kritik Jiří Peňás, podle kterého hrozí, že se Česko promění v zemi „bezduchých krabic, natřených křiklavými barvami“.
„Jde o korupční nabídku. Lidé dostanou výhodnou nabídku na dotaci, nějakým způsobem si dům opraví a asi ušetří a zprovozní pro další dobu, ale zároveň nutně zničí jeho charakter. Prakticky není zateplení, které by zásadně nezměnilo podobu domu,“ upozorňuje.
Čtěte také
České vesnice podle něj v 60. až 80. letech postihla katastrofa v podobě bytovek, jejichž existence bude pokračovat v křiklavých barvách, místo aby byly zbourány. „Jak chodím českou krajinou, tak výsledek je horší než ta oprýskaná šedivá bytovka. Místo ní vznikne taková zmrzlinová podivnost,“ dodává.
Vedle barev mu vadí i to, že zateplením domy přicházejí o ozdobné prvky na fasádách. „Je to podobné, jako když by si lidé nasadili na hlavu krabici od bot, místo očí si udělají díry a místo nosu bambuli,“ připodobňuje s tím, že i mnohé sídlištní domy z 50. a 60. let mají svou estetickou kvalitu.
„Výsledkem je likvidace úhlednosti a vnímání estetiky. Nepochybně se nakonec prosadí pragmatismus, že se na tom ušetří. Ale člověk procházející českými městy a vesnicemi se neustále zastavuje a říká si: ‚Proboha, proč zase? Co se to stalo s tím domem? A kam zmizely všechny ty krásné věci na něm?‘ A děje se to s domy, které by stálo za to zachránit,“ zdůrazňuje redaktor týdeníku Echo.
Dělat si, co chci
Peňás je autorem cestopisů s názvem Výpravy, v nichž popisuje, jak se mění náš vztah k veřejnému prostoru. „Mizí nám soucit s krajinou, že některé věci do ní prostě nepatří a působí jako pěst na oko. Ničíme horizonty větrníky a jsou i ještě horší věci. Socialismus měl tu výhodu, že byl chudý a neměl dost materiálních prostředků všechno zničit, ale nechal věci chátrat,“ poznamenává.
Čtěte také
Příkladem posledních let jsou prý třeba betonové ploty, za jejichž výhodu majitelé považují, že jsou bezúdržbové. „Nemusí ho natírat, podpírat nebo měnit. Tohle tam už zůstane navždy. Vždyť to jde řešit jinak. V Německu nevidíte tyhle příšerné desky, které patří do továren nebo kárných táborů,“ doplňuje.
„Češi mají takovou anarchistickou představu o svobodě. Že nám do toho nemá nikdo co mluvit. Ale problém je, že někdo jde kolem a vidí to. A není pravda, že je to jen jeho věc. Je zodpovědný i za to, co vidí naprosto neznámý člověk, natož sousedi,“ tvrdí kritik.
Peňás si to vysvětluje jako reakci na období komunismu, kdy vládne touha dělat si, co chci. Naproti tomu na Západě prý panují daleko přísnější normy, jak má vesnice vypadat, a lidé to respektují. Problémem je pak i to, že se prý architekti nezajímají o tu nejobyčejnější architekturu, v níž lidé skutečně bydlí.
„Podnikatelské baroko je v něčem vlastně milejší styl než ty současné krabice. Protože to byl projev bláznivé představy, že se vyšvihnou a budou mít zámečky. Demonstrovali tím svůj nevkus a své zbohatnutí, ale neničilo to cennost obyčejných domů. V tom mi to nyní přijde zhoubnější,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
EP k zateplování domu nenutí. Tlačí ale na státy, aby pomohly dotacemi a poradenstvím, míní expert
Evropský parlament chce, aby od roku 2028 všechny budovy byly bezemisní nebo energeticky úsporné. Debatují developer Evžen Korec a expert na energetické budovy Petr Holub.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.