Zaslouží si soukromí nakladatelé veřejné granty?

Svět knihy 2014
Svět knihy 2014
Zatímco o kulturních grantech pro živé umění se už roky diskutuje, o těch literárních většina lidí vůbec netuší. Stejně tak jako soukromá divadla, která v grantových řízeních uspějí, čerpají i nakladatelé prostředky z nejrůznějších fondů a grantů.

Patří veřejné peníze soukromým nakladatelům, a jak ovlivňují knižní trh? Pořad Zaostřeno představí fenomén literárních grantů. Pořadem provází Zuzana Vlčková.

Loňskou produkci podpořil stát formou literárních grantů ministerstva kultury ve výši více než 31 milionů korun. V roce 2013 vyšlo 123 titulů s touto podporou. Granty snížily v průměru cenu jednoho výtisku o 48 korun. To je víc než pětina průměrné ceny knihy.

Podle knihkupců je cena čím dál více rozhodující. A vede zájemce o knihu k tomu, že se v knihkupectví podívají, ale raději si ji zapůjčí v knihovně.

Mezi nejúspěšnější uchazeče o granty patří nakladatelství Argo. Za 20 let existence vydalo na 2 tisíce titulů, často překladů. Jeho ředitel Milan Gelnar shrnuje, že peníze z grantu vždy směřují ke snížení nákladů a promítnou se do finální ceny.

Podoba žádostí o granty je různá. Jak shrnuje Markéta Matušková, která má v nakladatelství Argo grantové záležitosti na starost, mají někdy žádosti podobu jednoduchého online formuláře, zatímco u jiných institucí se jedná o složitý mechanismus s detailním vyúčtováním a přesným datem výtisku knihy.

Dle Matuškové vyžaduje podání žádosti o grant součinnost překladatele, grafika, technické redakce, a také vyžaduje oslovení tiskárny, aby vydala přesný rozpočet i přesto, že se jedná třeba o několikaletý projekt.

Právě složitost grantové agendy, zejména u grantů ministerstva kultury, některé nakladatele od žádosti odradí. To je často případ v malých a novějších firmách. Administrativní zátěž je pro ně neúměrně vysoká.

Veletr Svět knihy v roce 2014

Ředitelka nakladatelství Verzone Veronika Hudečková přidává ještě další aspekt. Dle ní jde i o určitou formu ostychu. Žádost o veřejné peníze prý koliduje se sebepresentací jakožto podnikatel, který má vytvářet zisk. I když uznává, že určité specifické tituly bez podpory vydat nelze.

Výše literárních grantů ministerstva kultury se nejčastěji pohybuje mezi 20 až 70 tisíci korun. Přestože nakladatelé shodně tvrdí, že jde jen o zlomek jejich nákladů, to, jestli grant dostanou, někdy rozhoduje i o samotném vydání či nevydání titulu.

To je případ hlavně vědeckých nebo artových knih. Publikace, které vychází v nákladu 200, 300 výtisků, by se zaplatily při ceně kolem 2 tisíc korun. Proto nebude podle některých nakladatelů vydávání odborných knih bez grantů vůbec možné.

Čtěte také

Podle Heleny Markusové, mluvčí ministerstva kultury, má např. na rok 2014 ministerstvo na granty vyhrazeno sumu 27 milionů korun. Také vymezila, že výše grantu se pohybuje obvykle až do výše 70 procent celkových nákladů dotyčného projektu.

O grantech se rozhoduje v dotačních výběrových komisích, které jsou tvořené odborníky pro danou oblast, jež jsou nominovaní ministerstvem kultury. Každá komise se pak každý rok volí znovu, i když se často odborníci opakují.

Markusová pak zdůrazňuje, že pro úspěch projektu je důležité, aby vydavatel objasnil význam kulturního přínosu svého byť malého projektu, neboť dobře obhájený projekt vždy bude stát za úvahu a komise se jím budou zaobírat.

Navázání veřejných financí na financování soukromého sektoru samozřejmě vychází ze zákona. Ten upravuje, zejména do kterých oblastí se mohou ty granty udělovat.

Svět knihy 2014

Otázka literárních grantů je otázkou toho, co všechno chceme a máme platit z veřejných peněz. Podpora veřejných zájmů nebo statků se vždy odehrává přes soukromé subjekty. Veřejné osvětlení postaví podnikatel a elektřinu také dodá soukromá firma. Boty policistů také šije obuvník.

Pokud tedy stát přispívá na projekty, které sám nerealizuje, jako například vydávání literatury, která nespadá do mainstreamu, je to jen další příklad z celé řady. Navíc pro českou situaci platí argument velikosti trhu, česká jazyková oblast nikdy nebude mít dost čtenářů na to, aby, s trochou nadsázky, uživila něco jiného než bestsellery, kuchařky a knihy o osobnostním rozvoji.