Západ má obavy z íránských raket

,,Vaše odhodlání spolu s dalšími zeměmi vysvětlit zřetelně Íránu, za jakou cenu udržuje svůj dosavadní kurz, ale vysvětlit mu také, že pokud by byl ochoten chovat se zodpovědně vůči mezinárodnímu společenství, byl by jejím vítaným členem, požívajícím práv, stejně jako zodpovědností, je myslím velmi důležitým poselstvím.'' Tolik britský ministr zahraničí poté, co Clintonová zdůraznila, že Teherán si může stát plnoprávným členem mezinárodního společenství, pokud příjme nabízenou ruku a jeho vlastní ruka přestane být zavřena v pěst.

Důležitost tohoto prohlášení je zřejmá. Nejen, že Obamova Amerika spolu s Británií nabízejí už po několikáté Íránu ruku ke spolupráci a partnerství, pokud se Teherán zřekne svého programu výroby nukleární bomby. Činí to tentokrát po jednáních o významu vypuštění první íránské družice země jeho vlastní balistickou raketou jen o pár hodin předtím a ve stejnou dobu, kdy prezident Obama nabízí Rusku -- které dosud Írán podporuje a staví mu dokonce nukleární elektrárnu -- jednání o snížení stavů nukleárních hlavic z nynějších pěti tisíc až na tisícovku.

Vypuštění íránské družice země vlastní raketou je sice pro laickou veřejnost otřesem a jasnou ilustrací íránské hrozby a mnozí v Británii se táží, zda by se neměla urychlit jednání o obranném protiraketovém štítu NATO v Polsku a České republice, ale odborníci už o tom vědí delší dobu. Jako všechny země, které dokázaly vypustit družice Země vlastními raketami, prakticky stejnými, jako mezikontinentální útočné balistické rakety s nukleárními hlavicemi, dokázal i nyní Írán, že to umí. A jak známo, raketa Safir-2 je jen derivátem takových útočných raket a není vůbec jasné, zda ony dvě či tři zkoušky této rakety v minulém roce, které odborníkům jen potvrdily jejich odhady, byly zkouškami za účelem vypuštění družice, či oné útočné verze. Není také vůbec důležité, zda, jak už jsme zde konstatovali před časem, by to byla raketa s jen o nějaký metr prodlouženými nádržemi, což prodlouží její dolet o řekněme tisícovku kilometrů, tedy z doletu do Maďarska na dolet do celé Evropy. Důležité je, že už nyní -- pokud by Teherán už měl vyvinutou nukleární bombu, ke které směřuje, mohl by zasáhnout nejen Izrael a členské země NATO od Turecka, Řecka, Bulharska či Rumunska až po Maďarsko, ale také zbytek kontinentu. Bylo by zajímavé zjistit, co se o vypuštění íránské družice povídalo v Kremlu a zda vůbec hodlá Moskva reagovat na návrh Mezinárodní agentury pro atomovou energii společně globálně bojkotovat prodej obohaceného uranu, tedy tzv. ,,žlutého koláče'', Teheránu...

Británie mezitím dál bojuje s hospodářskou krizí i se sněhovou kalamitou, která nyní stejně tvrdě jako v pondělí Londýn a okolí, postihuje sever a západ země. Co se týče té kalamity, stále více se nyní objevují reakce mnoha Britů, že nejezdící autobusy a vlaky a zavřené školy v pondělí byly důsledkem varování příliš opatrných místních samospráv, které v duchu stále více nenáviděné doktriny ,,ochrany zdraví a bezpečnosti obyvatel'' prý učí děti být neodvážnými tváří v tvář nepříznivým podmínkám. Několik čtenářů britských deníků si dokonce povzdechlo, že s takovýmito postoji by se Británie nikdy nebyla stala velmocí a nebyla by schopná sama vydržet tak dlouho nápor Hitlerovské hrozby za Druhé světové války.

Stejný rozruch ovšem způsobilo čtvrteční snížení úrokových sazeb centrální bankou Bank of England z jednoho a půl na jedno procento. Mnoho expertů totiž tvrdí, že pokud ani tento krok nerozhýbe ekonomiku, což prý není příliš pravděpodobné, banka nebude mít už možnost jak ekonomiku ovlivňovat a nezbyde než začít tisknout peníze a jít se poradit s ministrem financí prezidenta Mugabeho v Zimbabwe. Méně sarkasticky však mnozí experti dodávají, že metoda vypuštění většího množství peněz do oběhu (viz před časem Japonsko) nemusí být v podmínkách globální krize tak účinná, jak by se mohlo zdát. A mezitím pokračují britské podniky v propouštění pracovníků -- nejnověji s 850 pracovníky automobilka Ford. Co se pak týče vyčíslení sněhových ztrát pro britskou ekonomiku, hovoří se o třech a půl miliardách liber, což je uprostřed krize velmi mnoho.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .