Základna a populismus

Patrně i v době, kdy lidé půjdou k obecním a senátním volbám. Proto nemohou v klidu podřimovat a čekat na moment, kdy a zda vůbec dostanou šanci sestavit vládu.

Naopak musí hned od první chvíle zahájit mohutnou ofenzivu vůči občanským demokratům. I když zmiňované volby jsou svým způsobem specifické, přesto mohou poskytnout rámcový obrázek o tom, jak si jednotlivé strany stojí u voličů. Což může nepřímo ovlivnit další vývoj kolem české vlády a případné směřování k předčasným volbám do Poslanecké sněmovny. Zkrátka od voleb uplynulo teprve čtvrt roku, přesto předvolební kampaň běží de facto dál. V této souvislosti se může pro ČSSD jevit jako dar z nebes snaha Spojených států umístit na území Polska nebo České republiky protiraketovou základnu. Kde to konkrétně bude, o tom nebylo rozhodnuto, takže se klidně může stát a je to dokonce pravděpodobnější, že to bude u našich severních sousedů. Přesto se v České republice zvedla proti základně ihned vlna odporu. Ta je přiživována spíše emocemi, než argumenty vycházejícími z chladného uvažování.

Svým způsobem se tomu nelze divit. Občané České republiky mají s pobytem cizích vojsk na svém území letité a nedobré zkušenosti. Pro mladší ročníky připomínám, že řeč je o okupaci sovětskými vojsky a o jejich základnách nejrůznějšího typu v různých koutech republiky. Jejich přítomnost byla vynucena mocensky a podle toho vypadalo i chování okupačních vojáků, dopad na život občanů, o devastaci životního prostředí ani nemluvě. Nelze se tudíž divit, že i tolik let po odchodu okupačních vojsk z republiky se velké části lidí při představě o vybudování základny pro cizí armádu zrychluje tep.

Vzhledem k tomu, že ODS případné umístění základny a priori neodmítá, zkouší sociální demokracie opačným postojem vyjít vstříc většinovému mínění a získat u voličů body. Názorným příkladem může být výpad šéfa ČSSD Jiřího Paroubka vůči novému ministru zahraničí Alexandru Vondrovi. Zpolitizování problému tak zaručuje, že v případě konání referenda by šlo spíše o agitaci, než o odbornou argumentaci. Což by měl být pádný důvod, proč by se nemělo o této záležitosti případně vypisovat všelidové hlasování.

Navíc dosavadní polemika politiků se odehrává spíše v rovině osobních výpadů, než diskuse nad fakty. Jaksi se při ní zapomíná, že jsme se dobrovolně stali členy Severoatlantické aliance a že tento krok nezpochybňují ani občanští ani sociální demokraté. Samozřejmě NATO nepředstavuje jakýsi dort, ze kterého se vyzobávají jen třešničky. Jde o organizaci, která po svých členech mimo jiné požaduje, aby v případě napadení jednoho státu mu ostatní přispěchali na pomoc.

Ať se tedy vede odborná diskuse o tom, zda protiraketová obranná základna je svým způsobem prostředkem chránícím členské země aliance. Ať se diskutuje o tom, jakou roli hrají Spojené státy v rámci NATO a jak se na základnu dívají ostatní země Evropské unie. Ať se veřejně hovoří o tom, za jakých podmínek by základna případně byla na území České republiky umístěna, jak by se dotkla běžného života občanů, jaký vliv by její umístění mělo na životní prostředí a v neposlední řadě jak by základna prospěla prestiži státu. Bylo by to užitečnější, než se bez pádnějších argumentů hned stavět na jednu či druhou stranu a než účelově vykřikovat o referendu.

Umístěním jedné základy by země nepřišla o svoji suverenitu, proto by se o všelidovém hlasování nemělo uvažovat. Tím spíš, že by šlo o základnu aliance, nebo alespoň z vojenské stránky jejího vůdčího člena, které jsme se stali dobrovolnou součástí a tím na sebe převzali určité závazky. V době, kdy nastoupila k moci menšinová vláda s perspektivou rychlého konce, kdy se blíží obecní a senátní volby a kdy nelze vyloučit brzké konání voleb do Poslanecké sněmovny, lze však těžko očekávat, že se diskuse o případné protiraketové základně přesune do racionální roviny. Ukončit by ji mohlo pouze definitivní rozhodnutí americké strany, že základnu přesune do Polska. Pak by se však někteří politici neměli divit například tomu, že na rozdíl od občanů České republiky mají Poláci bezvízový vstup do Spojených států.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .