Zakázka nebo tunel století

Další tři zájemci, vyřazení v prvním kole, nabourávají však snahu komise o výběr, protože se odvolali k antimonopolnímu úřadu a ten dosud svůj verdikt nevyřkl. Je proto otázka, zda by vůbec komise měla fungovat, pokud není jasné, zda v prvním kole nedošlo k chybám.

Mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Kristián Chalupa sice "předpokládá, že samostatná rozhodnutí v věci tří vyřazených vydá úřad během října", ale již skutečnost, že se bude jednat až po otevření obálek firem účastnících se druhého kola, může vést ke zrušení celé soutěže. Možná by bylo efektivnější posunout termíny a počkat na verdikt, který může další průběh výrazně ovlivnit. Nejasnosti, kritika a podezírání z korupčního jednání však tendr vypsaný ministerstvem financí provázejí již od jeho vyhlášení. Není divu, protože vítěz si může na zakázce vydělat řádově desítky miliard korun. Ono totiž stále není vyčísleno o jakou sumu by se mělo jednat. Známo je jen číslo, které udává celkovou sumu záruk státu za sanace ekologických škod. To se rovná přibližně jedné desetině ročního rozpočtu České republiky, tedy sto patnácti miliardám korun. Do této výše se stát v devadesátých letech smluvně zavázal zaplatit sanace znečištěných areálů firem současně se stanovením termínu dokončení do roku 2015. A opět nejednotnost, protože jen polovina z více než 360 firem má nasmlouvanou tuto lhůtu.

Myšlence jednotného ekotendru, která se jevila jako nejvýhodnější, zasadil trhlinu ministr životního prostředí Ladislav Miko, když zpochybnil podmínky v zadávací dokumentaci k zakázce. Ty požadují mezi jiným buď obří skládku s kapacitou čtyř milionů kubíků nebo zařízení, kde lze z nebezpečných odpadů vyrábět "alternativní palivo". Taková skládka totiž v naší zemi neexistuje a pojem alternativního paliva úplně ze zákonů zmizel. Ředitelka odboru ekologických škod Ministerstva životního prostředí Pavla Kačabová k tomu ještě dodává, že její resort se na zadávacích podmínkách vůbec nepodílel. Vrchní ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra tomu však odporuje slovy: "Tendr je dobře připraven a kritéria nejsou diskriminační." Ještě dodává, že stanoviska ministerstva životního prostředí jsou věcně nesprávná. Jak vidno, jsou finanční odborníci schopni posuzovat i jiné odbornosti a zbytečná ministerstva můžeme klidně zrušit. Možná také proto mají v komisi tři zástupce proti dvěma z životního prostředí a dvěma z resortu průmyslu.

Měli bychom uvést, jak probíhala likvidace dosud. Zakázky byly dodávány a posuzovány jednotlivě Inspekcí životního prostředí. Její ředitelka Eva Tylová říká, že tento systém vyhovoval, protože právě inspekce stanovuje u jednotlivých lokalit časové i finanční limity. Stojí za to, citovat její vyjádření: "Do velkého tendru nechceme být nijak namočeni. Bude jednodušší při případných soudech kolem tendru, když odpovědnost ponese jedna instituce."

V rozpacích se ocitá i ministr Eduard Janota, který žádá po politicích zadání, dle jeho slov stanovení jasných mantinelů", ke stanovení únosné ceny zakázky. Vyplývá z toho, že úředníci z jeho ministerstva sami nevědí, na kolik peněz může odstranění ekologických škod přijít. Zde se objevuje další otázka, ke které je různý přístup i výklad. Právníci ministerstva financí tvrdí, že se musí odstranit všechny staré škody, experti jsou názoru, že stát se zavázal jen do výše kupní ceny privatizovaného majetku nebo do výše základního kapitálu firem. Zástupce Ekologického právního servisu Pavel Franc to vyjadřuje slovy: "Tvrzení ministerstva financí je nejen zavádějící, ale podle našeho názoru i klamavé."

Celkově se dá říci, že vypsaný tendr v sobě skrývá více záporů, než by mohl být celkový přínos a mnoho rizik, které mohou skončit zdlouhavým jednáním soudů různých úrovní. Dobře však, že vůbec bylo výběrové řízení takto vypsáno. Alespoň nyní víme, jak se nemá postupovat, když neumíme stanovit podmínky soutěže a ani si neumíme představit cenu, která je únosná. Je to možná i tím, že se sumou přesahující sto miliard korun umíme pracovat, ale málokterý jedinec ji viděl a že se nerozhoduje o našich, ale o státních penězích.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .