Zákaz minaretů není útok na náboženskou svobodu

Naopak předpokládají, že výsledek referenda se možná dostane před Evropský soud pro lidská práva, protože podle některých zákaz patrně porušuje evropskou konvenci o lidských právech. Bernský islamolog Reinhard Schulze je dokonce přesvědčen, že žaloba k soudu doputuje.

Pokud žalující zvítězí, půjde o vítězství Pyrrhovo, a to navzdory skutečnosti, že se ohánějí lidskými právy a náboženskou svobodu.

Myslím si, že víc pravdě se blíží Mina Hadi, předsedkyně německé Ústřední rady bývalých muslimů, která pro týdeník Die ZEIT řekla: "Ne minaretům je vlastně signál proti islamismu, šárii a povinnosti nosit šátek. Minaret zde sehrává jen roli symbolu oprávněné obavy před politickým islámem."

Jak takový politický islám může vypadat, předvedl před několika lety Metin Kaplan, známý více jako kalif z Kolína, který byl nejprve odsouzen düsseldorfským soudem na čtyři roky do vězení, protože inicioval vraždu svého islamistického konkurenta, aby po propuštění po delších soudních tahanicích byl nakonec z Německa vyhoštěn vůbec. Cílem kolínského kalifa bylo vytvořit ve Spolkové republice kalifát, tedy náboženský stát, řídící se islámským právem a islámem vůbec. Vůči svému konkurentu, kalifovi Sofu, který se usadil v Berlíně, vyslovil požadavek: "Pokud se prohlásí druhým kalifem, pak je mu potřeba srazit hlavu." Krátce na to byl Sofu před očima své rodiny neznámým vrahem zastřelen.

Metin Kaplan byl pověstný tím, že odmítal německou sekulární republiku. To mu však nijak nebránilo v tom, aby pro celou svoji rozvětvenou rodinu od této republiky inkasoval sociální dávky, a když mu soud uložil policejní dohled, aby nežaloval tehdejšího spolkového ministra vnitra Schillyho pro újmu na svých lidských právech jen proto, že si německá policie plnila úkol stanovený jí soudem.

Německé soudy nemají ve zvyku vyhošťovat jedince, kterým v zemi původu hrozí pronásledování. V případě Metina Kaplanu udělaly výjimku. Když opouštěl zemi, opouštěl ji jako bohatý muž, který zbohatl na štědrém německé sociální systému, avšak ani to mu v domovské zemi, v Turecku moc platné nebylo. Nejen Německo, ale i sekulární Turecko pro jeho kalifát nemělo porozumění a od soudu v Istanbulu si odnesl doživotí.

Zákaz stavět minarety neznamená, že si švýcarští muslimové nesmějí zřizovat mešity, že nesmějí svobodně praktikovat islám. Jen vedle jejich modliteben nebudou stát charakteristické věže s ochozem, z něho muezzin svolává věřící k modlitbě, dnes však s ochozen bez muezzina, jehož nahradily do čtyř stran namontované tlampače. Zákazem velká část Švýcarů dala najevo, že sice na jedné straně ctí náboženskou svobodu, na straně druhé švýcarským muslimům připomínají, že se pohybují v určitém kulturním prostoru, který je sice tolerantní, ale rozhodně není tolerantní k jakékoli netoleranci. S ní, jak je patrné, mají Švýcaři, a neprohádáme, i mnohé ostatní evropské národy spojen islám. Přesněji řečeno s jeho nejhlasitějšími a nejvíce záštiplnými projevy, totiž s projevy islámu politického.

Ještě určitě máme v paměti útoky na dánská velvyslanectví, na pálení dánských vlajek v některých městech Blízkého Východu. Ještě si určitě pamatujeme dojem z tehdejší záběrů, kdy pozorného pozorovatele muselo napadnout, že nejde o spontánní projev rozhořčených věřících, ale o spontaneitu organizovanou a pečlivě předem připravenou a zinscenovanou. Záminku k tomu z pohledu Evropana, který je zvyklý tropit si šprýmy i z vlastního Pánaboha, dalo několik nevinných, vcelku vtipných karikatur proroka Mohameda. Karikatury by bývaly tehdy prošly bezmála bez většího povšimnutí, kdyby nebylo několika aktivistických dánských muslimů, kteří na ně upozornili příslušná místa v zemích na Blízkém Východě. Generální tajemník gaullistické strany UMP, odkud pochází i prezident Sarkozy, Xavier Bertrand řekl stanici RTL: "Jsem si jist, že nikdo nepotřebuje bezpodmínečně minarety k tomu, aby ve Francii mohl praktikovat islám. Uvítal bych, aby to ale byl islám francouzský."

Uhodil tak na hlavičku. Zákaz minaretů je totiž problém evropských muslimů. Především na nich je, aby islám evropeizovali a vzali tak půdu pod nohama radikálům, kteří z islámu pro řadu z nás vytvořili existenciální hrozbu. Až se zde narodí islám německý, dánský, italský či švýcarský, nikoho už nenapadne divit se, proč vedle kostelní věže klidně stojí minaret.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .