Zájem o soláry roste. Návratnost investice se v dnešních cenách vejde do osmi let, zní z oboru

Solární panely mohou vyrábět elektřinu desítky let, i když se jejich výkon postupem času o něco snižuje. Z měření podle Pavla Hrziny, odborného asistenta Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT, vyplývá, že průměrná degradace je zhruba o čtvrtinu procenta za rok. Ale zatímco před deseti lety měl modul účinnost okolo 15 procent, dnes je to přes 20 procent.

Čtěte také

Martin Bursík: Vláda by mohla garantovat další úvěry lidem, kteří nemají peníze na fotovoltaiku

Zájem o fotovoltaiku tak v posledních letech mezi firmami i domácnostmi v Česku roste. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka lidé chtějí zejména solární panely spolu s bateriemi.

„Ten nejběžnější výkon se dá pořídit zhruba za půl milionu korun, ale dají se sehnat i levnější systémy. Nová Zelená úsporám na to přispívá zhruba 50 procenty a to zůstane platit i po změnách pravidel,“ říká Sedlák s tím, že samotná domácnost tak zaplatí jen polovinu celé investice.

„Před pár lety mohla mít kombinace fotovoltaiky s baterií návratnost kolem dvanácti let. Ale vždy je to individuální podle spotřeby v daném rodinném domku. S dnešními cenami se takový systém dokáže dostat na návratnost kolem osmi let a při vysoké spotřebě i pod osm let,“ počítá Sedlák. 

Dáte modul na střechu, propojíte ho přes jednoduchý regulátor přímo s bojlerem. Takový systém se cenově dostane do pár desítek tisíc.
Pavel Hrzina

Další možností, jak uložit energii získanou ze slunce na později, je ohřev vody. „To je ideální využití fotovoltaiky, pokud to chcete nákladově příznivě. Dáte modul na střechu, propojíte ho přes jednoduchý regulátor přímo s bojlerem. Takový systém se cenově dostane do pár desítek tisíc, to při dnešních nákladech na stavební materiály skoro nic není. A rodina má zajištěnou teplou vodu zhruba na deset měsíců v roce,“ doporučuje expert ČVUT Pavel Hrzina.

Recyklace baterií už brzy?

Když solární panel doslouží, není problém ho zrecyklovat. „Není tam v podstatě nic jiného než sklo, křemíkový článek, nějaká umělá hmota. Ve starších modulech je poměrně dost stříbra, protože sběrnice byly natištěny stříbrnou pastou. A ještě hliníkový rám,“ popisuje Hrzina.

Čtěte také

Pálit dřevo jen kvůli energii? Klimaticky jedna z nejhorších věcí vůbec, vysvětluje expert

Součástí solárních elektráren v domácnostech bývají také baterie. Jejich životnost je nižší, recyklace tak představuje větší výzvu a podle Hrziny by se situace měla vyjasnit do několika let.

„U baterií je chemické složení složitější. Zatím budeme muset chvíli počkat, co z toho bude, protože zatím baterií k recyklaci není tolik,“ upozorňuje expert a pokračuje: 

„Životnost baterie v elektromobilu by mohla být pět šest let, v domácím úložišti dejme tomu deset. To znamená, že vyřazených baterií ještě není dost. A protože i recyklace je ostrý byznys, tak dokud nebude dost vstupní baterie, není o to zájem. Ale firmy už se chodí ptát, jak by to měly postavit.“

Poslechněte si celou Vědu Plus. 

Dozvíte se, jaké je v Česku pokrytí 5G sítí. Co dnes víme o varinatě koronaviru zvané omikron? Zemřel známý keňský paleoantropolog a ochránce přírody Richard Leakey. A Český svaz ochránců přírody loni z peněz dárců nakoupil šest nových přírodních biotopů.