Záhadná křídla čínského ptakoještěra
Ptakoještěři byli prvními obratlovci, kteří se vlastními silami dokázali povznést do výše. Na jejich křídla se zaměřila celá řada studií, ale podle té nejnovější se zdá, že u některých druhů měla mnohem sofistikovanější stavbu a vlastnosti, než jsme si představovali.
Před koncem období jury v čínské provincii Liao-ning zahynul maličký ptakoještěr Jeholopterus ninchengensis, který měl na délku 30 cm a rozpětí jeho křídel se pohybovalo kolem 90 cm. Příčinou jeho záhuby mohly být sopečné výpary z nedalekých vulkánů. Ptakoještěr pravděpodobně spadl do řeky či jezera a byl rychle pohřben sopečným prachem nebo sedimenty. Díky tomu o 135 milionů let později, v roce 2002, našli paleontologové jeho skvěle zachovalou fosilii.
Její zkoumání ukázalo, že Jeholopterus měl širokou lebku a drobné zuby, kterými pravděpodobně lovil hmyz. Jeho drápy chránila dlouhá pochva z rohoviny, což znamená, že zvíře trávilo alespoň část svého života ve větvích stromů. Velmi zajímavá jsou vlákna podobná chlupům, která rovnoměrně pokrývala téměř celé jeho tělo. Podobné struktury se u ptakoještěrů našly už dříve, ale byly pokládány za následek rozkladu tkání. Teď se zdá, že přinejmenším někteří ptakoještěři měli na těle vrstvu, která je chránila před chladem.
Největší překvapení ale skrývala křídelní blána, která se táhla od čtvrtého prstu k zadním končetinám. Dosavadní výzkumy pterosauřích křídel registrovaly, že součástí blány byla jednoduchá vrstva, tvořená hustě natěsnanými unikátními vlákny, označovanými jako aktinofibrily. Jejich účelem zřejmě bylo zesilovat křídelná blánu. Jeholopterus ninchengensis se ale zcela vymyká - v jeho křídlech se nacházely hned tři vrstvy křížem poskládaných vláken, které vědcům umožnily vidět ultrafialové paprsky.
Taková struktura byla u ptakoještěra objevena vůbec poprvé a paleontologové si teď mohou lámat hlavu nad její funkcí. Podrobnější informace by mělo přinést další zkoumání vláken, které ukáže, o jaký materiál vlastně jde - jestli o sval, kolagen, elastin, nebo třeba keratin. Zatím se zdá, že komplikovaná struktura mohla umožňovat jemné změny napětí křídelní blány, a tím i lepší kontrolu pohybu. Pokud tomu tak bylo, mohl Jeholopterus manévrovat ve vzduchu mnohem obratněji než jeho příbuzní.
Výsledky studie zveřejnil časopis Proceedings of the Royal Society B.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
