Zadržení teroristé v Americe budou souzeni protizákonně

Podle tvrzení vlády byl totiž zadržen na jednom z afghánských bojišť a byl proto zařazen do právní kategorie nepřátelského bojovníka. Odvolací soud má za to, že ve válečné situaci nikdo nemá právo soudně napadat rozhodnutí vlády zařadit ho do této kategorie, natož požadovat přezkoumání okolností jeho zadržení. Osoba označená vládou za nepřátelského bojovníka také nemá nárok na setkání s právníkem, ale ani na informaci, jak dlouho bude vězněna bez soudu. Může totiž být zadržována neomezeně dlouho. Vše totiž záleží na rozhodování vlády.

Soudci, kteří hlasovali proti, hovoří o průlomu do občanských práv a růstu nekontrolovatelné moci prezidenta a celé administrativy. Obhájci individuálních občanských svobod bijí na poplach. Jásir Asem Hamdí má přitom ještě štěstí v neštěstí. Je občanem Spojených států a jako takový je držen ve vojenské věznici Nordfolku ve státě Virginia. Teoreticky mu sice hrozí i trest smrti, ale oproti téměř sedmi stovkám neameričanů, držených na vojenské základě Guántanamo na Kubě v krabicích z ocelového pletiva, má fešácký kriminál.

Národní bezpečnost je samozřejmě pro každou zemi věcí z nejsvětějších a hledat hranici mezi ochranou životů občanů a ochranou práv skutečných či potencionálních teroristů a podezřelých je skutečně nelehký úkol. Americký přístup, který vznikl jako reakce na teroristické útoky z jedenáctého září roku 2001, prostě šmahem odstranil jakákoliv práva osob, označených kvůli výkonné moci za nepřátelské bojovníky. Národní bezpečnost nadevše ovšem také znamená naprosto nekontrolovatelnou moc vlády a jejích bezpečnostních složek. Ani nezávislá moc soudní, ani moc zákonodárná, do toho nemají co mluvit.

Vláda dokonce vytvořila zcela nové armádní velitelství Sever, které má jedinou starost. Plánovat a připravovat nasazení americké armády na území vojenských států v případě velkého teroristického útoku. Problémem je ovšem federální zákon z roku 1878, zvaný Posse Comitatus Act, který explicitně zakazuje americké armádě prosazovat zákony na území Spojených států.

Bushova administrativa to řeší po svém. Velitelství Sever už funguje a jeho přesné určení se prý bude vyvíjet. Podrobně pružný přístup americké vlády je ovšem podrobován stále hlasitější kritice. Britský týdeník The Economist může těžko někdo obvinit z antiamerikanismu. Byl snad vůbec nejhlasitějším zastáncem invaze do Iráku i boje proti mezinárodnímu terorismu. Jeho poslední číslo však vyšlo s úvodníkem o ustanovení vojenských komisí, které začnou soudit guantanámské vězně. Jeho název říká vše. Nespravedlivé, nemoudré a neamerické.

Obviněné nebudou soudit ani civilní ani vojenské soudy, ale zvláštní komise, složené z důstojníků, jmenovaných vládou a jenom vládě odpovědných. Nejsou známa jména obviněných, ani to, z čeho jsou obviněni. Nemají právo mít advokáta. Mohou se odvolat, ale jenom k další vojenské komisi, a i kdyby byli osvobozeni, mohou být rozhodnutím vlády jako nepřátelští bojovníci dále neomezeně dlouho vězněni.

John Walker Lindh z Kalifornie se přidal k Talibanu a byl v Afghánistánu zadržen. Rozhodnutím prezidenta bude souzen ve Spojených státech. Jeden Australan a dva Britové jsou ovšem přes protesty svých vlád zadržováni na Guantanámu a budou souzeni ne ve svých zemích, ale americkou vojenskou komisí.

Něco je velmi špatně. A jak píše The Economist, cituji: "Pan Bush mohl požádat Kongres, aby přijal nové antiteroristické zákony. Namísto toho vytvořil mimo dosah Kongresu i amerického soudnictví stínový soudní systém, který je zodpovědný jenom sám sobě. To je v přímém rozporu se zásadou vlády zákona, zásadou, na jejíž obhajobu kdysi vznikly Spojené státy". Tolik britský týden The Economist.