Z Benešových Pamětí
Edvard Beneš byl jednou z nejvýznamnějších a také nejrozporuplnějších postav našich dějin 20. století. Nikdo mu nemůže upírat nesporné zásluhy o vznik Československé republiky v roce 1918 i o její znovuobnovení v roce 1945. Stejně tak mu mnozí nemohou zapomenout přijetí mnichovského diktátu v roce 1938 a pak jsou tu také stále připomínané Benešovy dekrety.
Ty však nebudou v centru našeho zájmu. Představíme vám publikaci, která právě vychází v nakladatelství Academia. Jsou jí Benešovy Paměti, které zahrnují léta 1938 - 1945. Editorem třísvazkové edice je historik prof. Milan Hauner, který v současné době působí především v USA na University of Wisconsin v Madisonu. Nad Benešovými pamětmi strávil řadu let, probíral se archívy, hovořil s pamětníky, měl v rukou různé verze a dokumenty, které Beneš do svých pamětí sice nezahrnul, ale přesto byly důležité pro pochopení historických souvislostí.
Beneš napsal paměti celkem dvakrát. Jedny se týkaly 1. světové války a událostí kolem vzniku Československa, druhé, právě vydané, Mnichovské krize a 2. světové války. Jejich zřejmým cílem je podat svědectví o dějinných zvratech, jichž byl Beneš přímým účastníkem, někdy dokonce i hlavním aktérem.
Osud Benešových druhých pamětí nebyl jednoduchý - i když vyšly už dříve, jako celek je čtenář dostává do rukou až nyní, navíc s kompetentními komentáři a dodatky. První díl třídílného svazku nese název Mnichovské dny, druhý Od mnichova k nové válce a k novému vítězství a třetí, nejobjemnější, jsou už zmiňované Dokumenty, které doplňují kontext.
Beneš během války plánoval, že těsně po jejím skončení přednese projev před Národním shromáždění, ve kterém vysvětlí své pohnutky a důvody k tomu, proč v době mnichovské krize jednal tak, jak jednal. Nazval ho Zpráva národu z bouřlivých dob a skutečně zazněl, symbolicky, 28.října 1945. První díl jeho pamětí se také zabýval bouřlivými mnichovskými dny, po válce však nevyšel - vydání se nejprve dočkal díl druhý a Mnichovské dny měli možnost čtenáři poprvé otevřít až v roce 1955. Jedním z důvodů, proč k vydání nedošlo po válce, byl Benešův tajný rozkaz, ve kterém v rozporu s ústavou navrhoval postoupení části území Hitlerovi, aby se Československo vyhnulo důsledkům sudetské krize. Ač byl součástí rozkazu, napsaného Benešovou rukou, pokyn - po vyřízení zničit, nedošlo k tomu a jeho náhlé zveřejnění by prezidenta vážně kompromitovalo. Nakonec se dokument objevil, ale až několik let po Benešově smrti.
Hitler nicméně na žádné návrhy k mírovému řešení nepřistoupil a už v polovině září 1938 směřovala situace k válečnému konfliktu. Nastalo nejšťastnější období Benešova života. Čtete správně, jen pár dnů před Mnichovskou dohodou byl Beneš údajně skutečně nejšťastnější. A možná o to více jej zasáhly události, kterým se chtěl vyhnout.
Mnichovská dohoda, která nese datum 29. září 1938, a zrada spojenců byla pro Beneše velkou ranou. S nadsázkou můžeme říci, že veškeré zlo světa se v jeho očích vtělilo do jediné osoby a tou byl Adolf Hitler. Ostatně i sám Hitler Beneše považoval za úhlavního nepřítele a jejich vztah byl více než napjatý. Po válce, v závěru už zmiňované Zprávy národu z bouřlivých dob, si s ním své účty vyřídil. Poslechněte si závěr projevu, který je uchován v rozhlasovém archívu:
O Benešových Pamětech jsme hovořili v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 28.9.2007.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
