Welcome to ČEZ Republic

16. listopad 2000

Demonstrace rakouských aktivistů a spory mezi ministerstvem životního prostředí a průmyslu provázely čtvrteční veřejné slyšení ohledně Temelína v Týně nad Vltavou. Konkrétně se na něm jednalo o posuzování pěti stavebních změn na budově aktivních pomocných provozů oproti původnímu stavebnímu povolení.

Ekologičtí aktivisté jsou přesvědčeni, že ČEZ takových změn provedl tisíce. Ten jich ale zdokumentoval pouze 78 a požádal v souladu s literou zákona ministerstvo životního prostředí o dodatečné posouzení, jak se projevují na životním prostředí. Ministerstvo začalo s touto procedurou v polovině října a čtvrteční veřejné slyšení bylo součástí tohoto procesu.

Protože ČR už podepsala konvenci ESPO, podle níž se k projektům, jejichž dopad by mohl přesahovat hranice, mohou vyjadřovat také sousedé, předalo ministerstvo životního prostředí dokumentaci oněch 78 změn k připomínkování také rakouské straně. Její zástupci, konkrétně například hornorakouský poslanec Otto Gumpinger, se na slyšení dostavili a před kulturním domem je v Týně nad Vltavou podporovala asi stovka jejich stoupenců.

To vzbudilo nevoli ministerstva průmyslu a obchodu, které tvrdí, že rakouská účast na slyšení je nepřípustná. ČR sice konvenci ESPO podepsala, ale parlament ji ještě neratifikoval. Striktně vzato se tedy podle českých zákonů nikdo s Rakušany bavit nemusí.

Dodejme, že takový stav potrvá zřejmě přinejmenším do poloviny příštího roku, protože ratifikace si prý vyžádá další právní úpravy. ESPO začne tedy v ČR v plném rozsahu platit až v době, kdy bude Temelín nejspíš už v plném provozu.

Nevstřícnost Grégrova ministerstva je v tomto kontextu kontraproduktivní až neuvěřitelně: všem zúčastněným a ČEZu především by teď mělo záležet hlavně na tom, aby nevystavovali Temelín podezření, že je v něm snad co skrývat.

Současná situace má důsledky už dnes: jak se dalo očekávat, zablokovalo Rakousko v Bruselu dohodu o společné pozici patnáctky vůči ČR v kapitole o energetice. Jistě: vstupní rozhovory budou pokračovat v řadě jiných kapitol,- ale pokud mají být v případě ČR zakončeny do roku 2002, jak to předpokládá poslední hodnotící zpráva EK, budou se muset mezitím Praha a Vídeň o Temelínu dohodnout.

Rakousko žádá celkovou studii, která by posoudila vliv Temelína na životní prostředí, jak to od 90. let předepisují i české zákony. ČEZ však trvá na tom, že stavební povolení dostal už v 80 letech, kdy byly dopady na životní prostředí podle tehdejších předpisů rovněž zohledňovány.

Ministerstvo životního prostředí by se nicméně celkovému posouzení nebránilo: Ředitel odboru pro posuzování vlivů na životní prostředí Martin Říha řekl v nedávném rozhovoru pro SE, že by zmíněná studie trvala asi 9 měsíců, přičemž by zkušební provoz Temelína nemusel být zastaven, nýbrž by byl pro relevantní posouzení naopak žádoucí. Ministerstvo samo ale nemůže studii iniciovat.

Vyžádat by si ji musel ČEZ jako stavitel. Toho to očividně ani nenapadne. Vzato striktně podle litery zákona, nemůže k tomu být nucen. Ale, jak to trefně charakterizoval Martin Říha, k tomu, abychom slušně zdravili sousedy, nás také nenutí žádný zákon a přece to děláme.

Ochota k celkovému posouzení vlivu Temelína na životní prostředí by byla zcela jistě závažným signálem, že ČR bere své sousedské vztahy vážně. ČEZ totiž není žádná soukromá firma, jak se nám ministři průmyslu od časů Vladimíra Dlouhého snaží namlouvat: většinový podíl v ČEZu patří dodnes státu a stát, tedy vláda, by si měla uvědomit, co všechno je vzhledem k jednáním v Bruselu v sázce. Jinak se dostane do oprávněného podezření, že česká zahraniční politika není formulována v Černínském paláci, nýbrž na podnikovém ředitelství energetických závodů. To bychom se ale už mohli rovnou přejmenovat na ČEZ Republic.

ČRo 6 / RSE 16. listopadu 2000 rse@cro.cz

Spustit audio

Více z pořadu