Vzpomínky Opata chuligána. Dvanáct zastavení Jana Anastáze Opaska

7. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Setkání československých emigrantů v benediktinském klášteře. Dagmar Vokatá, Anastáz Opasek, Helena Medková a Ivan Medek. Rok 1983.

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Jméno Jan Anastáz Opasek je dnes obecně známé – i když v padesátých letech mělo být zcela zapomenuto. Opat břevnovského kláštera patřil k nejvýznamnějším postavám v moderních dějinách české katolické církve. Ve svých pamětech píše především o těžkém období druhé světové války a poúnorové doby, kdy byl dlouhá léta vězněn.

Čte: Michal Pavlata
Připravila: Jana Franková Doležalová
Dramaturgie: Miloš Doležal
Zvukový mistr: Jitka Kudrumová
Režie: Lukáš Hlavica
Premiéra v roce 2013.

Opaskovy paměti s názvem Dvanáct zastavení vyšly poprvé v roce 1992 a vzbudily takový čtenářský zájem, že se od té doby dočkaly už několik dalších vydání.

V prvním díle se s ním vrátíme do šťastných časů dětství a gymnaziálních studií. Později však do Opaskova života vstoupí tragédie 20. století. 

Opat, který měl vstát z mrtvých

Jan Opasek se narodil 20. dubna 1913 ve Vídni. V roce 1919 se rodina přestěhovala do Kolína, kde Jan v roce 1932 maturoval na reálném gymnáziu: V tomtéž roce odešel do kláštera v Břevnově a vstoupil do benediktinského řádu. Přijal řeholní jméno Anastáz (řecky „kdo vstal z mrtvých“).

V letech 1933 až 1938 studoval Jan Anastáz teologii v Praze a na Institutu sv. Anselma ve Vatikánu. V červenci 1938 byl vysvěcen na kněze a téhož roku získal v Římě doktorát teologie. Když se v roce 1939 vrátil do vlasti, byl jmenován konventuálním převorem břevnovského kláštera.

Anastáz Opasek

Během 2. světové války spolu se svými spolubratry pomáhal pronásledovaným a jejich rodinám. V roce 1947 obdržel Řád za zásluhy v boji proti nacismu. V tomtéž roce byl zvolen opatem kláštera. V září roku 1949 byl zatčen a na počátku prosince následujícího roku ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen na doživotí, a to za „velezradu a špionáž pro Vatikán“. 

Díky své veselé a svérázné povaze si vysloužil v leopoldovské věznici přezdívku Opat chuligán. Propuštěn byl na amnestii v roce 1960.

V roce 1968 odešel do Rakouska a poté do Spolkové republiky Německo. Byl jedním z hlavních organizátorů křesťanského laického sdružení Opus bonum. V Německu žil do roku 1990, kdy se vrátil do břevnovského kláštera a znovu se ujal úřadu opata.

V roce 1991 mu byl udělen Řád Tomáše G. Masaryka. Při povýšení břevnovského opatství na arciopatství v roce 1993 jej papež Jan Pavel II. jmenoval prvním břevnovským arciopatem.

Zemřel 24. srpna 1999 při návštěvě benediktinského kláštera v bavorském Rohru, místě svého exilového pobytu. Jeho tělo bylo posmrtně převezeno do vlasti, je pochován na břevnovském hřbitově U svaté Markéty v Praze.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...