Vznikne v Polsku koaliční vláda?

To by znamenalo, že by se návrh rozpočtu nedostal k prezidentovi republiky jako poslední instanci do 19. února, což by ho pravděpodobně přimělo rozpustit Sejm a vypsat nové volby. Hrozilo dokonce, že si opozice odhlasuje odnětí práva maršálkovi vést schůzi. V sejmových kuloárech už se dokonce říkalo, že vládní strana už si na přelom března a dubna kvůli volbám rezervuje plakátovací plochy. To je ale podle vládní strany novinářská kachna. Krize je zřejmě nakonec zažehnána, i když zatím nikdo neřekl, koho se Právu a spravedlnosti nakonec podařilo přesvědčit k vytvoření vládní většiny.

Během pátku jednalo vedení vládní strany dokonce i s Občanskou platformou, se kterou chtěla vytvořit koalici už před volbami. Nakonec se ale kvůli programovým neshodám nedohodly a ani včerejších několik okamžiků optimismu nakonec nemělo dlouhého trvání.

Podle všeho se zdá, ačkoliv to příslušní představitelé zatím nepotvrdili, Právo a spravedlnost dosáhne v příštích dnech stabilní většiny společně s populistickou stranou rolnického radikála Andrzeje Leppera Sebeobrana a Polskou lidovou stranou. To by znamenalo ve 460 členném Sejmu podporu dvou set třiceti šesti hlasů, tedy většinu šesti poslanců.

Bude to ale pravděpodobně znamenat i dosud nemyslitelné. Vůdce radikálních rolníků Andrzejovi Lepperovi se splní velký sen. Pravděpodobně vstoupí do vlády a stane se podle polského tisku dokonce jejím vicepremierem. Sebeobrana žádá ještě další tři ministerská křesla. Lepper je pověstný svou nevypočitatelností. Za zmínku stojí i fakt, že jeho stoupenci v Sejmu podpořili zmíněnou opoziční vzpouru proti maršálkovi, která zaváněla rozpuštěním dolní komory parlamentu. Zdá se, že se Právo a spravedlnost se Sebeobranou a Lidovci skutečně dohodly. Lepper totiž na závěr jednání poznamenal: "Teď jednejme o společném programu a hned na to o novém rozdělení funkcí." Sebeobrana zatím měla v uvozovkách jen post vicemaršálka Sejmu, který zastával právě Lepper a důležité kontrolní funkce ve veřejnoprávních médiích. I to mnozí považovali pro stranu, která proslula organizováním protestních blokád na polských silnicích, odporem k zemědělské části dohody s Evropskou unií a krvavými potyčkami s policií za příliš. Situace se ale změnila. Stability takto vytvořené koalice ale vyvolává veliký otazník. Je vůbec možné, že bude životaschopná?

To je těžká otázka. Faktem, je že se polská vláda otřásla v základech už tři měsíce po zahájení své činnosti. Nakonec se ale maršálek Sejmu Jurek rozhodl svolat nové zasedání Sejmu na sobotu. Tehdy také bude jasné více o tom, na čem se polští politici ve čtvrtek dohodli. Zítra má také proběhnout druhé čtení návrhu rozpočtu a 24 ledna by pak mělo dojít k hlasování. Prezident republiky Lech Kaczyňski, který rozpočet musí podepsat, by jej do 19. ledna za určitých okolností měl mít na pracovním stole.

Pokud se skutečně potvrdí výše zmíněné spojenectví, neznamená to, že bude rozpočet ale skutečně schválen. Pokud by se tak nestalo, Právo a spravedlnost by už pravděpodobně nemělo dostatek času znovu koaličního partnera hledat. Občanská platforma jím už asi definitivně nebude. Její představitelé sice včera s vládní stranou jednali, chvilku se tvářili optimisticky, předsedové stran Jaroslaw Kaczyňski a Donald Tusk měli dokonce společnou tiskovou konferenci, nakonec se ale na ničem podstatném nedohodli. Jaroslaw Kaczyňski označil předchozí jednání v Sejmu za kabaret a Jan Maria Rokyta z Občanské platformy lakonicky konstatoval: "Právo a spravedlnost nás už potřetí od zářiových voleb podvedlo." Takže na koalici obou uskupení to příliš nevypadá ani v blízkém budoucnu. Pokud by ovšem Poláci na jaře znovu nevolili a nějak významněji se mezi oběma stranami hlasováním neproměnili poměr sil.