Významné geologické lokality Moravy
Česká republika je svou geologickou stavbou neuvěřitelně rozmanitá. Na jedné straně zde najdeme horniny bezpečně starší než 600 milionů let, některé snad i 2 miliardy, na druhé straně se můžeme procházet v tělesech vulkanických hornin vzniklých před 300 tisíci lety.
Právě na tuto pestrost upozorňuje kniha RNDr. Václava Vávry, Ph.D. a Doc. RNDr. Jindřicha Štelcla, CSc. Významné geologické lokality Moravy a Slezska, která se stala inspirací pro ranní seriál tohoto týdne na ČRo Plus. Na stránkách postupně poznáte 71 míst, která se mohou stát cílem zajímavých výletů. Jsou přístupná a snadno je najdete, protože u každé vybrané lokality najdete kromě její charakteristiky a fotografií, také polohu GPS.
S Václavem Vávrou jsme s mikrofonem navštívili pět míst, o kterých jsme si prozradili řadu zajímavostí. Mnohé z nich se do vysílání nevešly, proto si nekrácené záznamy můžete poslechnout nyní.
Lom u Štěpánovic
Prvním cílem se stal opuštěný lom, kde se za korunami stromů skrývá žíla růžového barytu. Stačí, když se vydáte asi 300 metrů jihovýchodně od Štěpánic u Tišnova, kam Václav Vávra jezdí také se svými studenty Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. To, že jste na správném místě, můžete zjistit i díky tomu, že na jedné stěně uvidíte veliká bílá písmenka OF a číslo 7.
Nedvědice pod Pernštejnem
Pernštejn není pouze místem s působivou historií. Takřka pod hradem totiž najdete také významnou geologickou lokalitu. Někoho přiláká suťový svah, kde ještě dnes může najít maličké fluority nebo turmalíny, pro jiné bude zajímavé místo s modrým mramorem. Tento druh je skutečnou geologickou raritou, pro kterou dodnes nemají vědci žádné vysvětlení.
Pískovna Seč u Rudic
Další působivou lokalitu najdete nedaleko Rudic. Pískovna Seč doslova hraje všemi barvami. Neuvidíte tu jen tradiční žluté a oranžové písky, ale také sněhově bílé, červené anebo s fialovým nádechem. S trochou štěstí zde můžete najít i tzv. „rudickou kouli“ nebo fosilii.
Naučná stezka u Oslavan
Geologii můžeme vnímat jako cestování v čase. Jeden z důkazů najdete nedaleko Oslavan, kde vás naučná stezka během pár minut provede historií Země dlouhou více než 200 milionů let. Příjemná procházka podél řeky Oslavy může některé šťastlivce navíc odměnit nálezem fosilie. My jsme se s Václavem Vávrou zastavili u tzv. dědičné štoly, která je zhruba v polovině stezky.
Mizející pískovna u Oslavan
Víte, jak před mnoha miliony let vypadalo pobřeží moře u nás? Stačí se vydat v Oslavanech směrem k zemědělskému družstvu do Letkovské ulice, a před posledním domem zahnout po zarostlé cestičce doleva. Dříve zde bývala pískovna, která se postupně mění na skládku suťového materiálu, ale tím se rozhodně nenechte odradit. Jedna ze stěn pískovny je ještě neporušená, jak v rozhovoru prozradí také Václav Vávra.
Další zajímavé tipy najdete v knize Významné geologické lokality Moravy a Slezska, kterou pro zájemce o geologii a milovníky výletů, připravili RNDr. Václav Vávra, Ph.D. a Doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. kteří působí v Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se oba věnují pedagogické a vědecké činnosti. RNDr. Vávra se věnuje mineralogii, krystalografii, optickým metodám studia hornin a minerálů a metodám RTG práškové difrakce. Doc. Štelcl se specializuje na petrologii sedimentárních hornin moravskoslezského paleozoika, paleogénu a kvartéru a na geoenvironmentální studium krasových oblastí.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
