Vývoj mezd v ČR a jeho perspektivy

Průměrná mzda je proti minulému roku vyšší o 1718 korun a dosáhla 23 182 korun. Reálný průměrný růst však činí jen 236 korun. Je nutné podotknout, že tento růst se týká pouze těch zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelé byli ochotni ono uváděné průměrné procento naplnit. Tolik základní čísla a nyní zkusme uvážit, co z nich vyplývá nebo co o nich soudí finanční analytici.

Předně se malý růst reálných mezd se už projevuje v opatrnějším utrácení peněz, tedy ve zpomalení spotřeby. Silná koruna, pomalejší růst ekonomik ve světě, letošní prudký nárůst cen energií, to jsou faktory, které vedou ke zpomalení dynamiky domácí ekonomiky. Dalším důsledkem může být snaha firem snižovat náklady na výrobu a to nejen navyšováním produktivity, ale zejména snižováním počtu zaměstnanců. První známky zvýšení nezaměstnanosti se začínají ukazovat již nyní a lze předpokládat, že v závěru roku, kdy bude dobíhat řada výpovědí, bude její míra ještě vyšší. Paradoxní je, že souběžně s nárůstem nezaměstnanosti roste poptávka po vysoce kvalifikované pracovní síle ve výrobních profesích strojařských a elektrotechnických a počítačových odborníků.

Nejnižší růst reálných mezd je rovněž vodou na mlýn odborům, protože i ty budou pod tlakem svých členů. Dá se očekávat, že letošní kolektivní vyjednávání budou podstatně tvrdší než v letech předchozích. Podniky, zejména s převážně exportní výrobou nemohou příliš zvyšovat náklady, protože jejich produkce by se mohla stát konkurenčně neschopnou. Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek soudí, že silná koruna, drahé energie a krize na finančních trzích bude silným argumentem pro mzdovou umírněnost. Tu ale nelze čekat u odborářů ve státním sektoru, kterým byl zatím pro rok 2009 přislíben nárůst o 1 a půl procenta. Učitelé, kteří do této kategorie rovněž patří, jsou mírně zvýhodněni slíbeným navýšením o 4 miliardy pro jejich resort.

Analytici finančních ústavů se shodují v názoru, že česká ekonomika bude potřebovat další injekci a je docela možné, že Česká národní banka sáhne k dalšímu snižování úrokových sazeb. Guvernér Zdeněk Tůma sice dnes uvedl, že další vývoj sazeb nechce předvídat, protože bude záviset na vývoji dalších faktorů. Přesto je velice očekáván jeho zítřejší exklusivní rozhovor s redaktory Hospodářských novin. Velký vliv bude mít i předpokládaná inflace příštího roku, v níž by se mnoho vstupů měnit nemělo. Jediným zatím známým faktorem je další deregulace nájemného.

Pro optimističtější závěr můžeme konstatovat, že současná mzda přepočítaná na eura vykázala nárůst o 22 procent na průměrných 930 eur. Pro porovnání se sousedním Německem však nedosahuje ani jedné třetiny tamní průměrné mzdy, protože německý průměr se pohybuje okolo tří tisíc eur.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .