Vytvořit dojem, že neexistuje pravda, popisuje cíle ruské propagandy studie

21. srpen 2015

Nejčastější ruské mýty a lži o ukrajinské krizi, takový je název nové studie, kterou společně připravily think-tanky Evropské hodnoty a Central European Policy Institute (CEPI). Autoři v ní varují zejména před účelovou ruskou propagandou a vyvozují demokratická ohrožení, která z ní plynou.

„Kreml ke každé události poskytne 15 různých alternativ, aby se lidé skutečně ztratili v tom, kde je pravda,“ popsal v pořadu Média Plus Jaroslav Naď ze společnosti CEPI. I proto je nejvyšší čas zahájit diskuzi o problému ruské propagandy, dodal.

Jakub Janda ze think-tanku Evropské hodnoty uvedl příklad: „Třeba otázka, jestli vůbec existuje ruská vojenská přítomnost na území východní Ukrajiny. Prokázali jsme řadu relevantních zdrojů, které ji potvrzují, a není se prakticky o čem bavit.“

„I proto musíme musíme udržovat fakta, a o nich se musí diskutovat,“ radí analytik.

Ten vidí významné paralely s invazí sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968. „Opět existuje silný tlak z východu, který dnes, jak se zdá, nechce ovládnout Česko fyzicky, ale rozhodně se snaží vytvořit dojem, že pravda neexistuje.“

Dvořák: Ruská propaganda se profesionalizovala

Komentátor Libor Dvořák srovnal v Ranním Plusu rozdíly mezi tehdejší ruskou propagandou a dnešní agendou, která informuje o ukrajinské krizi.

„Tenkrát nebylo potřeba, zvláště pro sovětské prostředí, takové profesionální zdatnosti jakou musejí ruská média prokazovat dnes,“ vysvětlil odborník na Rusko.

Podle něj byl drtivá většina sovětského obyvatelstva na tehdejší propagandu odkázána a předkládané informace brala za bernou minci, přestože se v ní objevovaly leckdy až anekdotické informace.

„Existovala menšina, která si uvědomovala sovětskou vinu, zatímco ostatní, kteří četli úvodníky Pravdy, poslouchali oficiální rozhlas i televizi, byli přesvědčeni, že je vše v pořádku. I mě ještě dnes překvapí, když se před mladými a vzdělanými ruskými kolegy zmíní okupace Československa v roce 1968, tak jim to prostě vůbec nejde dohromady.“

Od těch dob se ruská novinařina hodně profesionalizovala, potvrdil komentátor. „Ty nejlepší ruské novináře můžeme klidně srovnat s námi, jen s tím, že my máme absolutní svobodu v tom, o čem budeme posluchače informovat.“

„V současném Rusku je asi 60 milionů internetových přípojek. Proto musí být ruská média opravdu kvalitní po formální stránce, protože alternativní zdroje informací na internetu jsou, a to je hlavní rozdíl proti sovětské epoše,“ připomněl Libor Dvořák.

autoři: rkr , dst , oci
Spustit audio