Vystoupení prezidenta Bushe k otázce Blízkého východu

Velká část evropských a také arabských komentářů zase Bushovu přístupu vyčítá jednostrannost a nadržování Izraeli. Syrské vládní noviny tvrdí například, že iniciativa "absolutně nadržuje Izraeli a je odměnou Šaronovi za jeho zločiny a znamením, aby pokračoval v ponižování palestinského lidu".

A stejně vládní Al-Kalrá potom obsah bushova projevu popsala jako vzkaz, že buď bude mír podle izraelských podmínek, a nebo žádný mír nebude.

A v poslední době stále zjevně protiameričtější britský The Gardien pak už v titulku nazval Bushovu řeč "zatraceným nesmyslem". To, co vzbudilo takvou nevoli, je Bushův donedávna nemyslitelný příklon k názoru izraelské vlády, která už řadu měsíců přesvědčuje svět o tom, že jednání o míru nemohou proběhnout, dokud bude palestinskou samosprávu ovládat zkorumpovaná a s teroristickými organizacemi spojená skupina kolem J. Arafata. Ještě před dvěma měsíci nechtěl Bush o něčem podobném ani slyšet, navrhoval zahájení rozhovorů o bezpečnostních zárukách a na Izraeli požadoval okamžité stažení z palestinských okupovaných území a přerušení výstavby nových izraelských osad na západním břehu Jordánu. Nic z toho jeho pondělní projev neobsahoval.

Naopak poprvé otevřeně vyzval Palestince, aby co nejrychleji zvolili nové vedení, protože, jak dal Bush jasně najevo, to staré, spojené se jménem J. Arafata, už nic dobrého přinést nemůže. Řečeno jinými slovy - Palestinci se nemohou domnívat, že mají bezpodmínečný nárok na samostatný stát. Nemohou věřit, že svět dovolí vznik státu, který by se stal sídlem teroristických organizací a zkorumpované vlády, musejí si prostě svůj stát zasloužit. Je jisté, že velká část frustrace Palestinců je reakcí na izraelskou okupaci a především na výstavbu nových osad.

Žádný z těchto problémů se však nemůže vyřešit, dokud sama palestinská samospráva neukončí řádění teroristických organizací. A její dnešní vedení to nezaručuje.

Podle středeční informace agentury Reuters se G. Bush rozhodl k použití nezvykle ostrého tónu a svým způsobem otevřeného vměšování do palestinských záležitostí poté, co minulý týden americká zpravodajská služba získala důkaz o tom, že J. Arafat osobně uvolnil 20 tisíc dolarů pro teroristickou skupinu Brigády mučedníků Al-Axa. Bush tedy stanovil tvrdé podmínky včetně vypsání voleb, demokratizace institucí palestinské samosprávy, přijetí ústavy a vytvoření nezávislého soudnictví a bezpečnostních záruk pro Izrael. Zároveň ovšem nastínil cestu k získání provizorního palestinského státu v horizontu již 18 měsíců a dokončení mírových jednání o trvalém řešení problému do tří let.

Po úterní první a nepřesvědčivé reakci J. Arafata, který mluvil o demokratických volbách a požadoval, aby proběhly pod mezinárodním dohledem, přišlo ve středu překvapení; "Prezident J. Arafat mě požádal, abych oznámil, že poté, co ho ratifikuje, palestinský základní zákon, tedy ústava, vstoupí v platnost ne později než 15. července 2002," řekl v Jerichu hlavní palestinský vyjednavač, a pokračoval: "Prezident Arafat dnes oficiálně vyhlašuje, že volba prezidenta palestinské samosprávy a volby do palestinské zákonodárné rady proběhnou mezi 10. a 20. lednem 2003" Vrcholem jeho vystoupení k novinářům byla asi tato následující pasáž:

"A teď bych chtěl říct něco k tomu, co si mnozí z vás mohou myslet. Předkládáme to snad v reakci na projev prezidenta Bushe? Předkládáme to v reakci na to, co potřebují Palestinci. Předkládáme to, protože na těchto reformách pracujeme už řadu měsíců." tak uzavřel své vystoupení hlavní palestinský vyjednavač S. Erekat.

Faktem zůstává, že vyhlášení data voleb a stvrzení platnosti ústavy došlo až po vystoupení amerického prezidenta, a také to, že nic nebránilo tomu udělat tento krok již před mnoha měsíci. Vzato z tohoto pohledu je titulek The Gardienu o "zatraceném nesmyslu" Bushova vystoupení, řekněme, mírně nepřesvědčivý. Od dneška však nad Blízkým východem bude viset nová otázka; co se stane, když v lednových volbách bude znovu zvolen už tolikrát zkompromitovaný J. Arafat?

rse@rozhlas.cz