Výstava mrtvých těl: O smrti se nepřemýšlí, jen se na ní vydělává, míní odbornice na lékařskou etiku
Do Česka znovu zavítala výstava lidských těl stažených z kůže. Její předchůdkyně vyvolaly vždy prudkou polemiku: jde o neetický byznys se smrtí nebo jen radikalizovanou formu osvěty?
Výstava Bodies Revealed se otevírá v Brně, a letos pořadatelé slibují ještě více exponátů. Pro srovnání: na výstavu režiséra Tima Burtona přišlo sto tisíc lidí, předchozí počin s plastinovanými exponáty přilákal v Praze trojnásobek návštěvníků.
„Ve chvíli, kdy na vlastní oči vidíte cirhotická játra, si rozmyslíte, jestli si ještě dáte skleničku,“ uvedla v pořadu Pro a proti členka týmu, který stojí za celou výstavou Květa Havelková.
Zdůraznila hlavně vzdělávací roli výstavy. „Je mnohem alarmující to vidět na vlastní oči, než o tom číst nebo vidět to v televizi.“
Vzdělávací aspekt je podpořen i personálem výstavy. „Na výstavě pracují jako průvodci často medici, kteří nejen zodpovídají dotazy, ale třeba dodají i výklad, který se nevešel na informační cedulku exponátu.“
Etický problém konfliktu výstavy s evropskou tradicí úcty k mrtvým tělům není podle Havelkové významný.
Havelková: „Výstava je dobrovolná a nikdo na ní nemusí chodit. Renesanční anatomové jsou také součástí evropské kultury a na Staroměstském náměstí probíhaly veřejné pitvy. Doktor Jesenius při nich také nezpochybňoval kreacionismus nebo úctu k mrtvým, ale prostě jen chtěl, abychom se toho více o člověku dozvěděli.“
„Rozhodně nechceme banalizovat smrt,“ ujistila pořadatelka výstavy. „Se všemi exponáty se zachází pietně, a ve chvíli, kdy se exponát přestane používat, se zpopelňuje. Nejsou předměty ze skladu, ke kterým se dají popisky.
Vedoucí Ústavu lékařské etiky a humanitních základů medicíny Ingrid Štrobachová zpochybnila osvětový rozměr výstavy.„Všechna negativa a show, která se kolem výstavy děje, podle mě převáží nad tím výukovým aspektem. Ten je jen zástěrka výstavy.“
„Myslíte, že kuřáci nebo pijáci se budou chodit na výstavu dívat, jak vypadají jejich plíce nebo játra? Z vlastní lékařské praxe vím, že tito pacienti tam nepůjdou. A kdyby šli, tak nad tím mávnou rukou. To je přehnané očekávání.“
Štrobachová: „Renesance pořádala pitvy proto, aby byly vůbec povoleny. K tomu bylo potřeba jakéhosi veřejného souhlasu, který by umožnil, aby medicína mohla používat tyto metody. Nebyla to komerční záležitost, nešlo o to získat miliony na vstupném, ale umožnit souhlas k pitvám, které do té doby byly zakázány.“
Lékařka je přesvědčena, že s každou další výstavou se etické otázky kolem celé události vytrácejí. „Je to závažná věc a máme povinnost o tom přemýšlet. A to se tady neděje.“
„Výstava je podávána jednoznačně a bezproblémově. O smrti se nepřemýšlí, jen se za peníze ukazuje jakási show kolem mrtvých těl,“ shrnula etické výhrady Ingrid Štrobachová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.