Výročí českého trhu s cennými papíry
Celkem bez povšimnutí nás minulo jedno výročí, které se ale týkalo převážné většiny obyvatel této republiky. V květnu, přesně dvacátého čtvrtého, uplynulo již patnáct let od zahájení obchodování na mimoburzovním trhu RM - systému. Hlavně první léta své existence tento trh s cennými papíry zprostředkoval obchody pro více než 3 a 1/2 milionu lidí.
Většina z nás s větším či menším úspěchem prodávala akcie získané z kupónové privatizace, a to jak přímým prodejem nebo vkladem do některého z tehdy vznikajících fondů. Pro přiblížení je nutno podotknout, že RM - systém je mimoburzovním trhem s cennými papíry, založeným na zákaznickém principu, proto přístup na něj není nikterak omezen. Na tomto trhu se obchoduje dodnes, protože na něj mají přístup i akcie, které nejsou na burze kotovány. Znamená to, že i cenné papíry, které nemají zveřejněnou cenu na nákup a prodej a nejsou ani úředně připuštěny k obchodování na burze, mají v tomto systému možnost svého uplatnění.
V dnešní době již zde převládají obchody individuálních investorů, kteří obchodují hlavně pro dosažení zisku. Mohou zde plně využívat možnosti obchodování s jedním z nejrychlejších dostupných způsobů vypořádání obchodu, a to díky technologické vyspělosti sytému. Ve srovnání s obchodováním na burze je převedení akcií uskutečněno ihned po uzavření obchodu a netrvá tedy mnohdy několik dní jako na burze. Málokdo si již dnes vzpomene, že zakladatelem RM - Systému byla akciová společnost PVT, tedy Podnik výpočetní techniky, který tou dobou měl za sebou úspěšně zvládnutý prodej akcií v prvním kole kuponové privatizace. V té době se zřejmě jednalo o jediný podnik, který byl schopen fungovat s celorepublikovou působností a který byl schopen dodat komplexní technologické řešení.
Ukazuje se, že tehdejší funkčnost a rychlost výpočetních systémů je dodnes na kvalitativní výši, byť během let docházelo k řadě vylepšování a posunu techno-logického vybavení.
V květnu před patnácti lety pak zahájila činnost i Burza cenných papírů Praha, ze zákona akciová společnost. Navázala tak po pětapadesátileté přestávce na svou předchůdkyni - Pražskou burzu. Ta vznikla již v době Rakousko-Uherska v roce 1871 jako burza pro zboží a cenné papíry. Před první světovou válkou byl jejím nejúspěšnějším artiklem obchod s cukrem, po vzniku Československa pak již získaly převahu cenné papíry.
Vznik novodobé burzy byl připravován již od roku 1991, ale teprve zákon o burzách, kterým se burza řídí, její vznik umožnil. Kromě zákona se řídí burzovním řádem, který si stanovuje sama. Její činnost je kontrolována Českou národní bankou, pravidla fungování jsou harmonizována s pravidly platnými v Evropské unii. Jejími novodobými zakladateli bylo dvanáct československých bank a pět brokerských společností, a to téměř celý rok před zahájením obchodování. Již patnáct let je tedy možné prostřednictvím Burzy cenných papírů Praha investovat do nejrůznějších typů investičních nástrojů. Dluhopisy, podí-lové listy a akcie však byly vlastně až do závěru roku 2006 jedinou možnou investiční příležitostí, kterou burza nabízela.
Pro zajímavost můžeme pohlédnout na některá čísla z pohledu absolutních objemů obchodů, která budou obchodování na burze více prezentovat. Příkladně za dobu působení na trhu bylo u akcií učiněno obchodů za 5 a 1/2 bilionů korun, což je zhruba pětinásobek státního rozpočtu České republiky na rok 2008. Nejobchodovanějším nástrojem za dobu existence burzy jsou však dluhopisy, u nichž byl celkový objem obchodů v hodnotě 10,4 bilionu korun českých.
Závěr roku 2006 znamenal pro burzu další postupné rozšíření, a to o obchodování s investičními certifikáty, od 4. října, s futures od následujícího dne a s warranty od 11. prosince. Tyto názvy mnoha posluchačům budou znít jako neznámé pojmy, proto je vhodné dodat bližší vysvětlení.
Investiční certifikát je dokumentem, potvrzujícím investici do spořitelních nebo úvěrových sdružení a nominální výši investované částky. Pod pojmem futures se skrývá derivát (odvozenina) finančního trhu, kterým je standardně sjednaný termínovaný obchod pro nákup nebo prodej určitého aktiva uskutečněný v budoucnosti. Kontrakt zavazuje jeho držitele prodat nebo koupit aktivum v dohodnutém budoucím termínu za dohodnutou cenu. Warrant je část skladního listu sloužící k zástavě uskladněného zboží. Většinou se používá jako záruka za úvěr.
V dubnu roku 1994 bylo zahájeno hodnocení prostřednictvím indexu PX 50, k němuž byla sestavena báze obsahující padesát nejvýznamnějších akciových emisí a nastavena startovací, výchozí hodnota 1.000 bodů. Padesátka u označení indexu značila počet základní báze emisí. Nejnižší závěrečné hodnoty dosáhl tento index 8. října 1998, kdy klesl na 316 bodů, maxima bylo docíleno 29. října 2007, tou dobou již indexem PX s hodnotou 1.936,1 bodu. Index PX bez uváděné padesátky převzal historické hodnoty svého předchůdce PX 50 a spojitě na ně navázal v březnu roku 2006. Pro zajímavost uveďme hodnotu indexu k 16. červnu, tedy ke včerejšímu dni. Jeho hodnota je 1596,1 bodu.
Pražská burza je založena na členském principu, což znamená, že přístup do burzovního systému a právo obchodovat mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy. Mezi akcionáři burzy jsou však i společnosti, které nejsou členy burzy. Nejnověji například americká investiční skupina Tiger Holding Four, která se současně stala třetím největším akcionářem burzy s přibližně 13,5 procenty akcií. Dalším nečlenem burzy s významným vlastnickým podílem je GE Money Bank s více než 6,5 procenty. Největším akcionářem je společnost Patria Finance s téměř 25 procenty a Česká spořitelna s necelými 15 procenty. Více než pět procent je ještě ve vlastnictví PPF banky, Komerční banky a UniCredit Bank.
Více než jedno procento mají ještě další čtyři společnosti, mezi nimiž je i Burza cenných papírů Praha. Posledních šest jmenovaných společností má své zástupce v burzovní komoře - po valné hromadě akciové společnosti nejvyšším orgánu burzy. Členem komory je i generální ředitel Ing. Petr Koblic, kterým byl jmenován 1. září 2004.
Pražská burza je členem Federace evropských burz (FESE) a americká komise pro cenné papíry a burzy jí udělila statut tzv. "Designated Offshore Market", tedy definované zahraniční burzy a zařadila ji tak do prestižního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory. Trvalému zájmu se pražská burza těší jak mezi domácími, tak i mezi zahraničními investory.
To, že je burza výnosnou investicí můžeme dokumentovat i čistým ziskem loňského roku ve výši 198,5 milionu korun. Dividenda, která bude vyplácena akcionářům se dostala na rekordní výši 620 korun na tisícikorunovou akcii.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.