Výročí brněnského "pochodu smrti" stále jen rozpačité

Jedná se o tragickou událost, označovanou za "pochod smrti". Na základě vyhlášky Národního výboru pro Velké Brno z 30. května 1945 se ještě téhož dne muselo shromáždit německé obyvatelstvo s výjimkou mužů od 14-60 let, kteří byli odvedeni na pomocné práce.

Jednalo se tedy převážně o ženy, děti a staré lidi. Bylo jich asi 20- 35 tisíc . K ránu byli donuceni vydat se pod ozbrojeným dohledem k rakouským hranicím. Podle očitých svědectví mnoho z nich na cestě zemřelo vyčerpáním, bylo ubito nebo zastřeleno. Historici se shodují, že tento akt pomsty, iniciovaný o tři měsíce dřív, než odsun Němců z Československa posvětila Postupimská konference, postihl jen okrajově aktivní nacisty.

Mezi vyhnanými byla naopak řada Čechů a antifašistů. Evidentně zde byl uplatněn princip kolektivní viny a byl tak spáchán zločin na skupině obyvatelstva, definované podle její etnické příslušnosti.

Úterní vzpomínkový akt v Brně uspořádala organizace Mládeže pro interkulturní porozumění, jejímž programem je - cituji: snaha přispět k tomu, aby mladí lidé porozuměli minulosti i přítomnosti vlastní země a stejným dílem i kulturám zemí, které sdílejí stejný geografický prostor jako ČR.

Protože zájem o problémy naší země a o problémy našich sousedů v sobě zahrnuje také témata, která jsou aktuální i na mnoha jiných místech této planety.

U příležitosti úterního shromáždění se členové sdružení obrátili na brněnskou radnici s výzvou, kterou podpořila řada osobností včetně spisovatele a někdejšího předsedy parlamentu Milana Uhdeho, senátora Jana Zahradníčka, poslanců Františka Pejřila, Petra Plevy, nebo Pavla Tollnera. Podle jejich přesvědčení by se radnice měla konečně přihlásit k odpovědnosti za brutální vyhnání svých obyvatel německé národnosti před 55 lety a omluvit se všem postiženým.

Tato výzva nesměřovala, jak v ní organizátoři zdůraznili, k sebeobviňování, nýbrž do budoucnosti. Oni sami válečné a poválečné události nezažili. Co však zažili a z čeho jsou znepokojeni, je " přetrvávající pokrytecký přístup k etnickým čistkám, které zde proběhly a které jsou v naprostém rozporu s hodnotami lidské důstojnosti,tolerance a rozmanitosti", jež vyznávají.

"Jestliže je odsun Němců v jakékoli podobě běžně veřejně schvalován", praví se dále v prohlášení Mládeže pro interkulturní porozumění, "znamená to, že tyto hodnoty nejsou v české společnosti příliš uznávány. Z tohoto důvodu a také s ohledem na to, že podobné události se stále dějí v nejrůznějších částech světa", považují autoři výzvy dnes diskusi o událostech, starých 55 let, za velmi aktuální.

Od brněnské radnice žádali, aby s těmito událostmi, za které nesla odpovědnost tehdejší reprezentace města, vyjádřila svůj nesouhlas. Tato omluva by měla dvojí smysl: byla by poselstvím smíření těm, kteří byli násilným vyhnáním postiženi, a zároveň i poselstvím mladým Brňanům, kteří s ním nemají nic společného.

Toto poselství by směřovalo nikoli k sebeobviňování, nýbrž k odpovědnosti za dnešní i budoucí soužití lidí nejrůznějšího kulturního či etnického původu.

Dávalo by naději, že pokud si lidé uchovají vědomí o nepřijatelnosti zločinů a budou schopni zaujmout k nim otevřený a poctivý postoj namísto jejich tabuizace, nic podobného se už nebude opakovat.

Výzvu Mládeže pro interkulturní porozumění projednala rada města Brna 30. května a nepřistoupila na ni. Místo toho se rozhodla ustavit pracovní skupinu odborníků, která bude mít za úkol objektivně tuto události posoudit a podat o výsledku zprávu Radě.

Oficiální zástupce brněnské radnice chyběl i na úterním shromáždění. Takže - snad až napřesrok....