Výrobce nožů z Děčínska pomáhá chránit africké slony před pytláky
Podpořit českého ochránce slonů a upozornit na jejich nesmyslné vybíjení se rozhodl výrobce nožů ze Šluknovska na Děčínsku. Firma odmítá dál používat slonovinu, a to i v případě, že má legální certifikát. Program na záchranu slonů před pytláky podporuje na severu Čech i zoologická zahrada v Liberci.
„Mnoho momentálních konfliktů ohrožení přírody, ale i zvířat jako jednotlivých druhů je právě v Africe. Jedním z nejviditelnějších takových případů jsou sloni. Nejen protože to jsou charismatická zvířata, ale i proto, že mají takzvané bílé zlato, tedy slonovinu, jsou v akutním ohrožení. V posledních letech pytláctví a zabíjení slonů dosáhlo neudržitelné výše,“ upozorňuje ředitele liberecké zoologické zahrady David Nejedlo.
I proto se zoologická zahrada podporuje projekt na ochranu slonů. „Projekt Save Elephants je projekt charismatického muže Arthura Sniegoně, který většinu roku žije v Africe. Pohybuje se mezi několika státy střední Afriky. Kontaktuje, spolupracuje a snaží se naučit spolupracovat africké nevládní organizace, ale i úřady a státní organizace a propojuje to s pomocí z Evropy, z Čech. My většinou moc dobře víme, co mají dělat tam, ale velmi často i odborníky zaskakuje, že k těm problémům přispíváme i tady.“
Mikov řekl ne slonovině!
Například tím, že se u nás vyrábí zboží právě ze slonoviny. Tu ještě nedávno používal i tradiční český výrobce nožů ze Šluknovska na Děčínsku. Firma se exkluzivního zboží vzdala a rozhodla se vyřadit z katalogu nože se slonovinou a podpořit tak aktivity českého ochránce slonů v Africe.
„Připravujeme nový katalog, kde už slonovina nebude. Nebyla to sériová, ale zakázková výroba. Vůbec mě nenapadlo, že by použití legální slonoviny mělo nějaký negativní dopad,“ říká ředitel společnosti Mikov Miloš Pařík a dodává, v čem je vlastně problém výrobků s certifikovanou slonovinou.
„Jeden aspekt je princip, že se vůbec slonovina používá. Tím produktem z té legální slonoviny zvyšujete chuť trhu tu slonovinu chtít, poptávat jí a chtít. Tím, že vyrobíme nůž ze slonoviny, děláme z té slonoviny něco vzácného a těžko dosažitelného. Druhý negativní aspekt v používání legální slonoviny je v tom, že si nemůžeme být stoprocentně jisti, že ta legální slonovina je opravdu legální. Mluví se o tom, že existují metody jak dostat nelegální slonovinu do té legální.“
Většina nožů se slonovinou se vyvážela mimo Českou republiku, především do Asie. Firma jich vyrobila jen několik desítek ročně.
„My jsme za rok spotřebovali jeden sloní kel, což z hlediska z toho zabaveného množství, když vidíte v časopisech ty hromady, co se pálí, tak je ten náš kel zanedbatelné množství. Z nabídky ta slonovina zmizí a nebude se vytvářet povědomí o tom, že je to exklusivní materiál, který je lidem dosažitelný.“
Podle Miloše Paříka vyřazení slonoviny z nabídky firmu ekonomicky neohrozí. Důležité je především podpořit snahu o záchranu slonů Arthura Sniegoně.