Výhody a nevýhody vstupu do EU a informovanost o nich

K čemu je ČR EU dobrá, ptají se ovšem lidé i na nejrůznějších informačních shromážděních, která pořádají různé agentury v rámci současné informační kampaně ministerstva vnitra, a také oni mívají po ruce argumenty spíše negativní.

Je to dost zvláštní, když si uvědomíme, že kromě úzké spolupráce při slaďování legislativy přicházejí do ČR z Bruselu už deset let také nemalé peníze. Postavily se za ně nejen silnice, železniční koridory, pohraniční přechody, nýbrž (jako např. v Děčíně a dalších městech) např. kanalizace a čističky odpadních vod. Uskutečnily se za ně stovky přeshraničních projektů a zaplatila konkrétní opatření na zlepšení životního prostředí. Na rozdíl od minulého kola rozšiřování EU o Rakousko a skandinávské země, které Brusel předem nefinancoval, vyčlenila totiž EU pro kandidáty z postkomunistických zemí značné finanční prostředky už na přípravný proces jejich integrace. Bylo totiž evidentní, že bez pořádné finanční injekce se tyto země nebudou schopny v dohledné době se začít EU přibližovat. Jenom z programu Phare získala ČR doposud už skoro 30 MLD korun.

Jenomže zatímco např. v Řecku zdobí každý nový kus dálnice, vedoucí nepřístupnými horami, obrovský nápis na modrém podkladě se zlatými hvězdami, že dílo bylo financováno z prostředků EU, krčí se v našich zeměpisných šířkách příslušné cedulky stranou, takže si jich v podstatě ani nikdo pořádně všimnout nemůže. K čemu jim ta EU vlastně je? Také poslední finanční memorandum, podepsané 24. května mezi zástupci EU a zástupci ministerstva financí, na jehož základě bude letos poskytnuto ČR z Bruselu další 2,5 MLD korun na reformu veřejné správy, na boj proti hospodářské kriminalitě a na lepší fungování kapitálových trhů proběhlo prakticky bez účasti médií, tedy veřejnosti. Další více než miliarda půjde z Bruselu do zlepšení systému zdejší jaderné bezpečnosti a do konce roku by měla být podepsána i druhá část tzv. Národního programu, která by ČR měla připravit na využívání tzv. strukturálních fondů EU. Pro ČR to bude znamenat příliv dalších stovek milionů, které spolu s finančními prostředky připravenými v programu ISPA na rozvoj infrastruktury a v programu SAPARD na rozvoj zemědělství a venkova, dosáhnou jen za letošní rok 6,3 MLD korun. To znamená, že v letošním roce by měla celková částka, kterou EU od roku 1990 investovala do modernizace ČR překročit už 36 MLD korun.

To vše ale za předpokladu, že bude předložen dostatek kvalifikovaných návrhů a projektů, které budou mít hlavu a patu a budou odpovídat rozvojové politice EU. Už jenom přípravy na čerpání z fondu SAPARD trvaly v ČR mnohem déle, než se původně předpokládalo. Nakolik byly úspěšné, to se ukáže v příštích měsících. Vedoucí delegace v Praze Ramiro Cibrian bije už delší dobu na poplach, aby ČR už dnes začala vytvářet nejen instituce nutné po vstupu do EU k čerpání strukturálních fondů, ale především aby vytvořila smysluplné projekty pro rozvoj zaostalejších regionů. Jestliže se vstup do EU uskuteční v r. 2004, jak se s tím nyní počítá, musejí mít české úřady jasno, jaké jsou zdejší priority a měly by se tyto priority nechat nezávisle posoudit. Kromě toho by měli vědět, z jakých zdrojů je budou spolufinancovat. Projekty musejí být navíc součástí strategie a souviset s příbuznými aktivitami. Je třeba je vytvářet zdola, nikoliv je nařizovat shora. Na to už zbývá jenom 19 měsíců. ČR bude mít podle Cibriana co dělat, aby tohle všechno vůbec stihla. Pokud se jí to nepodaří, pak peníze, které budou v rozpočtu EU mezi lety 2004-2006 vyčleněny, prostě propadnou.

Dodejme, že rozčilovat se nad dotacemi, které chce Brusel poskytovat po vstupu do Unie novým členským zemím - konkrétně do zemědělství - je jenom jedna strana mince. Tou druhou je schopnost čerpání z evropských strukturálních fondů vůbec zvládnout. Místo mudrování o tom, co nám EU přinese, bychom měli tedy už nyní přesně definovat, co od Bruselu vlastně budeme chtít.