Výdaje státu rostou, konsolidace se nepovedla, kritizuje Volný z ANO. Opozice vytváří dojem, že peněz je dost, brání se Munzar z ODS

8. duben 2024

Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za loňský rok uvádí, že Česko není dostatečně připravené na krize a odpovědné instituce se nepoučily ani z událostí minulých let. Stát loni ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Dělá vláda dost k dosažení vyrovnanějšího hospodaření? V Pro a proti diskutují místopředsedové rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) a Jan Volný (ANO).

Na nepříliš dobrou kondici Česka upozornil ve vysílání Českého rozhlasu Plus prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala: „Při pohledu na hospodaření státu bych řekl, že zrovna štika v rybníku nejsme. Jsme spíše líný kapr někde u dna a to je škoda,“ zhodnotil. Podle premiéra Fialy se ale vláda snaží nedostatky z minulosti napravit.

Čtěte také

„Vždycky se dá dělat více, ale myslím, že vláda dělá, co je reálné,“ říká ke snaze kabinetu vyrovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji poslanec Vojtěch Munzar z ODS. „Když se podíváte na rok 2023, tak tam poprvé výdaje rostly, ale rostly pomaleji než příjmy. V návrhu státního rozpočtu na rok 2024 poprvé výdaje klesají i absolutně.“

Vláda měla přes 700 miliard nečekaných inflačních příjmů. To bylo trojnásob peněz, než co rozdali na kompenzaci za energie.
Jan Volný (ANO)

Mnohem kritičtější je opoziční hnutí ANO. „Opravdu se nepovedlo nic, co se slibovalo. Za dva roky, kdy byli u vlády, se zvýšily výdaje státu o 25 % ročně, což je 16 miliard,“ vypočítává poslanec Jan Volný (ANO).

Covid, válka, energie, inflace...

Argumentem pro něj nejsou ani neplánované výdaje spojené s vypuknutím války na Ukrajině. „Měli přes 700 miliard nečekaných inflačních příjmů. To bylo trojnásob peněz, než co rozdali na kompenzaci za energie,“ vytýká Volný. „Na to, že energie nakonec nebyly tak dramatické, dopadl hospodářský výsledek naprosto tristně.“

Čtěte také

Inflace ale podle Munzara do rozpočtu zasáhla i na výdajové stránce: „Všichni si vzpomínáme na valorizace důchodů, která znamenala nárůst výdajů o 152 miliard korun od roku 2021,“ podotýká. A kritický je poslanec ODS také k opozičnímu přístupu k rozpočtovým otázkám.

„Vláda se snaží brzdit a opozice nepodporuje naléhavost konsolidace veřejných financí. Na jednu stranu nás teď pan místopředseda kritizuje, že nejsme štika v rybníku, na druhou stranu se hnutí ANO snaží lidi udržet v tom špatném mínění, že stát má peněz dost a že může rozdávat,“ oponuje Munzar.

Nárůst výdajů na úkor příjmů se přitom datuje už do doby vlády hnutí ANO.

Výdaje rostly rychleji než příjmy od roku 2016, to znamená dávno před covidem.
Vojtěch Munzar (ODS)

„Pokud jdeme do historie, uvědomme si, že byl covid, obrovské covidové náklady a ekonomika zastavená na tři čtvrtě roku. To je přece naprosto nesrovnatelná situace,“ brání Babišovo hospodaření se státními financemi Volný.

Čtěte také

„Hnutí ANO říká, že za to mohl covid, my říkáme, že jsme měli energetickou krizi spojenou s válkou na Ukrajině. Ale když se podíváte do zpráv NKÚ, tak výdaje rostly rychleji než příjmy od roku 2016, to znamená dávno před covidem,“ upozorňuje Munzar. Nárůst výdajů navíc podle něj s pandemií souvisel jenom okrajově.

Dotační ekonomika

Podle aktuální zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu je navíc potřebná i strukturální změna české ekonomiky, která se stala závislou na dotacích.

„Tato vláda slibovala rekonstrukci a úpravu dotačních titulů. A když potom měli šetřit, tak zjistili, že nemají kde brát, protože největší dotační balík je zelená energie. S tím se údajně nedá hnout, protože je to zasmlouvované,“ vytýká nesplnění slibu Volný.

Čtěte také

Sám ale dodává, že největší problém dotační politiky je její provázanost s dalšími evropskými státy a nutnost zachování spravedlivého přístupu a stejných podmínek jako v jiných zemích.

„Vláda sama říká, že se chce soustředit na národní dotace. Z mého pohledu by bylo účelné nedrobit je do takových malých škatulek, kde se v nich nikdo nevyzná, ale skutečně se podívat na efektivitu jejich využívání,“ uzavírá Munzar. „Nicméně je to velká systémová změna a musí pro ni být vůle.“

Více podrobností o výroční zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, české dotační ekonomice nebo efektivnosti konsolidačního balíčku si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.

Spustit audio

Související