Výbuch v moskevském metru
Zhruba čtyři desítky mrtvých a nejméně 120 zraněných. Taková je bilance nejnovějšího atentátu, který ráno otřásl moskevským metrem. Nálož vybuchla během ranní špičky ve druhém vagónu vlaku, který právě vjížděl do tunelu ze stanice Paveletskaja. Ta se nachází necelé čtyři kilometry od Kremlu. Agentura Interfax uvádí, že výbušninu - jednalo se o jeden kilogram TNT - na sobě odpálila sebevražedná atentátnice.
V soupravě cestovalo v okamžiku výbuchu zhruba 700 lidí. Pozorovatelé i ruští politici dnešní atentát dávají jednoznačně do souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami, které se budou v Rusku konat 14.března. Všeobecně se očekává, že v nich s velkým náskokem vyhraje současná hlava státu Vladimír Putin.
"Palestinizace čečenského konfliktu" - tak nazývají někteří analytici situaci, která panuje více než 18 měsíců poté, co Putin konflikt v Čečně prohlásil za ukončený. Zmíněný pojem naznačuje, že Rusko je možná stále ve válce, která je jen vedena trochu jiným způsobem - formou sebevražedných útoků, proti kterým je moskevská vláda bezmocná, stejně jako nedokáže zastavit palestinské atentáty Šaronův kabinet v Izraeli.
Stanice BBC připomíná, že za poslední rok se atentáty Čečenců, kteří bojují za nezávislost své země na Rusku, staly poměrně častými událostmi. Pomyslný seznam těchto akcí by mohl začít výbuchem nálože umístěné v nákladním voze v čečenské metropoli Grozném, který si v prosinci roku 2002 vyžádal více než 80 lidských životů. Podobný útok v severočečenském Znamenskoje z loňského května zanechal přes 50 mrtvých. Stejný počet obětí si vyžádal srpnový atentát na vojenskou nemocnici v Mozdoku ležícím v Severní Osetii. Bomba, která loni v prosinci explodovala ve vlaku v jihoruské Stavropoli, zabila přes čtyři desítky lidí.
Atentáty se nevyhnuly ani ruskému hlavnímu městu. Právě čečenským pachatelům ruské úřady připisují výbuch bomby v moskevském obytném domě, který v září roku 1999 způsobil smrt více než 200 lidí. Loni v červenci odpálily dvě sebevražedné atentátnice výbušniny na svých tělech během rockového festivalu pod širým nebem - zahynulo tehdy 15 osob. A v loňském prosinci si útok pravděpodobně také čečenských sebevražedných atentátnic nedaleko ruské Dumy vyžádal nejméně 6 lidských životů.
Dnešní akce sebevražedné atentátnice se do historie ruské metropole zapíše jako dosud největší podobný útok. Moskevské metro představuje pro teroristy ideální cíl. Denně jím cestuje až devět milionů lidí a odpálení ručního granátu nebo bomby mohou v přeplněných vlacích bezpečnostní síly zabránit jen stěží. Jak však ve své analýze dodává agentura DPA, zaútočili dnes pravděpodobně z Čečenska pocházející teroristé vůbec poprvé na "průměrného Moskvana", který spořádaně cestoval do práce. Při loňském atentátu na rockovém koncertu chtěli podle expertů pachatelé na moskevské mládeži pomstít smrt mladých Čečenců, kteří padli ve válce. Sebevražedný útok před ruskou Dumou měl být zase reakcí na vítězství Kremlem podporovaných politických sil v parlamentních volbách.
Ruský prezident Putin dnešní atentát odsoudil a označil ho jako dílo mezinárodního terorismu. Několik hodit poté dodal, že za útokem podle něj stojí vůdce čečenských povstalců Aslan Maschadov: "Nepotřebujeme žádné potvrzení. Víme jistě, že s tímto teroristickým činem jsou spojeni Maschadov a jeho bandité," cituje Putina agentura Interfax. Sám Maschadov však dnes na internetových stránkách čečenských povstalců rozhodně popřel, že by měl s moskevským atentátem cokoliv společného.
Mnozí ruští politici hodnotí dnešní tragickou událost jako pokus o destabilizaci politické situace v zemi. Putin byl totiž před čtyřmi roky zvolen také díky svému slibu, že vyřeší konflikt v Čečně. V současnosti však v Čečensku nadále zůstávají desetitisíce ruských vojáků. A jak dodává zpravodajský server BBC News, existuje v této oblasti jen málo míst, kde se dnes ruští vojáci mohou cítit bezpečně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.