Vybíravé lidské bakterie

6. listopad 2009

Bakterie, které žijí na lidském těle, jsou při volbě svého domova až překvapivě vybíravé.

Výzkumníci z Coloradské univerzity v Boulderu v průběhu čtyř měsíců opakovaně odebírali a analyzovali vzorky mikroorganismů z 27 různých částí těl 8 lidí. Cílem výzkumu bylo vytvořit jakousi mapu, která by ukazovala, jakým místům našich těl dávají různé druhy bakterií přednost. Jeho výsledky ukazují, že několik míst pokožky - například kůže na předloktí, dlani, ukazováčku, koleni a chodidle - obsahuje víc bakteriálních druhů než střeva, která jsou tradičně pokládána za hlavní rejdiště lidských mikroorganismů.

Vědci také experimentovali se stěhováním bakterií a na sterilizovaná čela a předloktí lidí přenášeli vzorky mikrobiální fauny z jiných částí těla. Zjistili tak například, že bakterie, které se normálně vyskytují na jazyku, dokážou velice dobře přežívat i na čele. Naproti tomu přesídlení na předloktí už pro ně zřejmě bylo stresující a bakterie příliš neprospívaly. Jak se zdá, chemie pokožky má na bakterie daleko větší vliv na suchých místech typu předloktí než na mastnějších částech, kupříkladu na čele. Mastnější kůže má obvykle obvykle menší diverzitu svých neviditelných obyvatel a vzdoruje osídlení novými druhy lépe než suchá pokožka.

Výsledky studie také ukazují, že složení bakteriálních komunit na stejných částech těla různých lidí si je až překvapivě podobné a navzdory individuálním rozdílům systematicky kolísá v místě i čase. Tento trend by se podle vědců dal využít k prevenci nemocí u lidí s oslabeným imunitním systémem, jako jsou například HIV pozitivní pacienti.

Výsledky studie popisuje článek v Science.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.