Všechno bude...

Po několika velice zmatených a zmatečných pokusech sociálních demokratů nalézt - jak se nyní v politickém žargonu říká - "průchozího" kandidáta na úřad prezidenta, kdy se vždy (a s poněkud trapným nádechem) ukázalo, že sami kandidáti ani tak moc kandidovat nechtějí, přišla sociální demokracie s návrhem na volbu člověka, který nejen - zdá se - vyhovuje téměř celé vládní koalici, ale - dech se až tají! - rozhodně by byl pro velkou část veřejnosti přijatelnějším prezidentem, než jiní politikou a především všemi jejími nectnostmi obroušení kandidáti z řad politiků.

Někdejší ministr školství v Tošovského vládě Jan Sokol je s přehledem ten nejlepší z dosavadních socdem návrhů na hlavu státu, jenže v téhle zemi, kde není jediného kouře bez ohně, na každém šprochu je pravdy trochu a nenajde se člověk ten, aby se zalíbil lidem všem, to bude mít profesor a děkan Fakulty humanitních studií University Karlovy Jan Sokol hodně těžké. Sám svou kandidaturu podmiňuje tím, že mu bude nabídnuta (jak sám v rozhovoru pro pondělní Mladou frontu Dnes říká) "přinejmenším celou vládní koalicí".

To bude možná zádrhel. Pro lidovce a unionisty je Sokol kandidátem vítaným a přijatelným, jenže přes víkend se již ozvalo několik nespokojených sociálních demokratů, že oni jako "ne", a že se jim Sokol nelíbí. Šéf ústecké ČSSD Jaroslav Foldyna řekl ČTK (cituji): "To už je lepší přímá volba, než takovýhle kandidát", a místopředseda sociální demokracie Petr Lachnit, kterého mezitím za státní peníze nějaká trénovací agentura naučila i formulovat sdělil, že (cituji podle MfD) "Tento názor (že by měl být Sokol kandidátem vládní koalice), nelze prezentovat jako názor ČSSD, protože nebyl schválen příslušnými stranickými orgány." Jako bych už podobné odvolání na stranické orgány někdy v minulosti miliónkrát slyšel. A co takhle - vlastní rozum a trochu toho svědomí, pane exministře?

Rozštěpenost sociální demokracie, pravdaže na "špidlovce" a zpackanou volbou zhrzené "zemanovce", může podstatnou měrou - s pomocí komunistických hlasů - třetí volbu prezidenta Parlamentem pomotat. Zemanovi "pohrobci" se ani nijak zvlášť netají tím, že než by hlasovali pro kandidáta vládní kolice, raději podpoří dosud ve hře o prezidentskou funkci setrvávající Zemanovo alter ego - Václava Klause. V minulých volbách pro Klause hlasovali i někteří komunisté. Někteří lidovci a někteří unionisté (ach! Ta zatrápená "tajná" volba...) se zase vyjadřují v tom smyslu, že už mají těch voleb dost, a lepší nějaký prezident než žádný či volený přímou volbu - takže: proč to tomu Klausovi napotřetí nedat, že?

Zvlášť, když se z v podstatě vážné akce nejen lokálního významu, tedy z volby hlavy státu, stává operetní fraška (tímto opisem se však nijak nechci dotknout seriózního hudebního řemesla). Nicméně zůstává faktem, že do případných úvah o případné přímé volbě nyní dal dělovou ránu Karel Gott a jeho (snad) přátelé, kteří populárního zpěváka navrhli jako svého prezidentského kandidáta, následně parta hokejistů zase zašilhala po našem domácím sportovním božstvu Dominiku Haškovi a pozadu nezůstal ani nejznámější trestně stíhaný občan státu, senátor a šéf soukromé televize Vladimír Železný, který na téma případného prezidentování žertuje o tom, jak se ještě musí poradit se svým (a diváky jeho telekanálu) oblíbeným kresleným piskořem?

České republice by se chtělo zapřát, aby se do prezidentské funkce podařilo zvolit ušlechtilého a řadou politiků uznávaného akademika Jana Sokola, nicméně dosavadní průběh všech Parlamentem inscenovaných voleb dává spíše za pravdu těm skeptikům, kteří nyní razí nově zformulované heslo "Tří jistot": "Ať chceme či nechceme - všichni jednou zemřeme, a jak prezident České republiky, tak i válka s Irákem - budou!!!"