Voliči na špek neskočili

Potvrzují to alespoň jiná čísla. Ta hovoří o tom, že jenom minimum občanů České republiky věří tomu, že ke změnám v kabinetu došlo se záměrem zkvalitnit jeho práci. A to přesto, že tuto verzi vnucoval Zeman systematicky občanům při každé příležitosti, kdy se o odchodu jednotlivých ministrů diskutovalo.

Tehdy byla sociální demokracie v hluboké defenzívě. A protože se jí nechtělo ztratit moc, musela dělat ústupky. Pověst slabé vlády odkázané na diktát opozičně smluvního partnera se Zeman snažil zakrýt mimo jiné tím, že přesvědčoval veřejnost o pravém opaku.

A to bez ohledu na události, ze kterých si každý soudný člověk mohl vytvořit následující obrázek. Tedy, že si obměnu vlády vynutila Občanská demokratická strana. Byť tento požadavek nebyl zakotven v žádném písemném dokumentu, existovala zákulisní dohoda, kolik lidí bude muset Zemanův tým opustit.

Bez jejího dodržení by například těžko sněmovnou prošel návrh státního rozpočtu na letošní rok a poslanci ODS si nenechali ujít žádnou příležitost, při které to mohli dát najevo. Přesto premiér pokaždé ujišťoval veřejnost, že k rekonstrukci vlády dochází z vůle sociálních demokratů, a to kvůli nespokojenosti s výsledky práce některých resortů.

Jak dokazují nejnověji publikované výsledky průzkumu veřejného mínění, uvěřilo této verzi jen jedenáct procent lidí. Naopak drtivá většina lidí si rekonstrukci kabinetu vysvětluje úplně jinak. Podle respondentů průzkumu došlo ke změnám v ministerských křeslech právě kvůli existenci opoziční smlouvy a kvůli různým dohodám, které s ní souvisejí.

Výsledky průzkumu by tedy mohly sloužit politikům jako důkaz, že jim český volič na všechno neskočí. Že když je něco bílé, nebo alespoň šedivé, nelze mu namluvit, že je to černé. Problém je v tom, že lidé sice vědí, jak to v současné době v české politice chodí, ale to je asi tak všechno.

Kdyby tomu bylo jinak, muselo by se to promítnout i do jiných výsledků průzkumů veřejného mínění. Třeba do těch, které se systematicky zabývají vývojem volebních preferencí jednotlivých politických stran. Oba smluvně opoziční partneři by museli zákonitě zaznamenat výrazně nižší podporu voličů, než jakou se mohou vykázat v současné době.

Takže i když je premiér většinou veřejnosti vnímán jako loutka v rukou Občanské demokratické strany, nemusí si s tím lámat příliš hlavu. V postavení sociálních demokratů na pomyslném žebříčku popularity se to totiž prakticky nijak neodráží.

A protože Miloš Zeman se stejně chystá do politického důchodu, nemusí ho asi trápit, že nedokázal většinu veřejnosti přesvědčit o své pravdě. Vzhledem k jeho dominantnímu postavení v sociální demokracii se patrně nemusí zatěžovat ani s tím, že většině dotázaných lidí se nelíbil způsob, jakým došlo k rekonstrukci kabinetu. Na něj si ostatně stěžovali nejenom ministři, kterých se výměna týkala, ale také například president Václav Havel. Na průběh rekonstrukce kabinetu to stejně nemělo žádný vliv.

Naopak se mohlo zdát, že česká politická kultura klesla opět o nějaký ten stupínek níž. A že se nedůstojný průběh rekonstrukce vlády může stát běžnou normou. Vzhledem k už zmiňovaným výsledkům průzkumů veřejného mínění by tomu tak být nemělo.

Alespoň v případě premiérů, kteří chtějí mít trochu slušné politické vyhlídky. Ti se musí zajímat také o to, jak jejich chování hodnotí veřejnost. Nejnovější výsledky Institutu pro výzkum veřejného mínění jasně signalizují, že rekonstrukce kabinetu provedená stylem Miloše Zemana je pro ně nepřijatelná.