Volby 2002 - volební program ODS

12. červen 2002

Jak se blíží termín voleb, dostáváme se v našem hodnocení programů politických stran neomylně k těm, které mají největší šance na volební úspěch. Číslo 22 na volební kandidátce si vylosovali občanští demokraté. Občanská demokratická strana působí na politickém kolbišti od roku 1991.

Tehdy v dubnu se totiž konal její ustavující kongres v Olomouci. Tam byl do čela strany vzniklé rozštěpením Občanského fóra zvolen Václav Klaus. Tehdy byl ministrem financí federálního Československa a v čele strany působí nepřetržitě dodnes. Vznik strany byl přivítán hlavně lidmi pragmaticky uvažujícími, pro které Občanské fórum představovalo čím dál tím víc nepřehledný konglomerát názorově protichůdných osobností, neschopných razit jednotný program s nadějí na úspěch. Strana se okamžitě stala nejsilnějším politickým subjektem a v roce 92 zvítězila ve volbách rozdílem třídy. Prožila těžké období, kdy v souvislosti se svým financováním, které nakonec mělo za následek trestní stíhání Libora Nováka, se od strany oddělila skupina politiků, kteří později založili konkurenční Unii svobody. Občanská demokratická strana se však navzdory tomu umístila ve volbách roku 98 se ziskem nečekaných osmadvaceti procent na druhém místě za ČSSD, s níž následně uzavřela Opoziční smlouvu. Smlouva, jakožto v našich podmínkách dosud bezprecedentní krok považovaný politickými odpůrci za faul na voliče se ve výsledku projevila jako jedna z možností, jak zachovat politickou stabilitu.

Kromě předsedy Klause jde do letošních voleb ODS se jmény známými jako Ivan Langer na Olomoucku, Petr Nečas na Zlínsku, Miroslav Beneš v jižních Čechách a Vlastimil Tlustý v Čechách středních. Kromě nich sází na řadu jmen známých dosud jen v politice regionální. Poslední průzkumy veřejného mínění přisuzují straně opět druhé místo ve volbách, ovšem s tak malou ztrátou na Sociální demokraty, že není vyloučeno ani její konečné vítězství. V těchto volbách vsadila strana na image svého předsedy. Není divu, charisma Václava Klause má řadu obdivovatelů, takže na hlavních volebních plakátech se objevuje prakticky jen jeho tvář.

I ve volebním programu se rozhodla strana jít cestou návaznosti na to, co považuje za své úspěchy. Místo klasického programu vydala ODS své Volební desatero. Tam zdůrazňuje hlavně svůj jasný a jednoduchý princip, kterým chce řešit současnou, podle jejího názoru neudržitelnou situaci v daních. Cituji" místo složitých, vysokých a nerovných daní nastoupí jednoduchá, nízká a rovná daň a to jak z příjmu fyzických, tak právnických osob. ODS chce rovnou daň ve výši 15%." Konec citátu.Dále strana hodlá zabránit zvyšování daní spotřebních. Tento jasný názor na oblast, která je předmětem kritiky vůči současnému stavu může straně výrazně pomoci. Kdo by chtěl také platit daně, které pak socialisté ne vždy přehledně přerozdělují. Mezi ekonomickými experty však v názoru na rovnou daň panují značné rozpaky. S daněmi souvisí svým způsobem další originální názor, a sice, jak řešit důchodové zabezpečení. Pokud se budou platit nižší daně, zbude občanům více na to, aby, aby se podle své úvahy zajistili na stáří. Tyto prostředky by mohl občan podle ODS odečítat z daňového základu. I zde se tedy strana profiluje jako pravicová, protože chce rozhodnutí ponechat na každém zvlášť. Za konkrétní nástroje zajištění ve stáří považuje Volební desatero penzijní spoření, životní pojistky a dlouhodobé investice.

Kritici straně vyčítají, že ve svých předvolebních materiálech zcela vynechává oblasti školství či zdravotnictví. Protože nelze předpokládat, že by šlo o nechtěné opomenutí, tak buď strana nenalezla účinný způsob jak současný stav obou resortů zlepšit, nebo je s ním vcelku spokojena.

V oblasti životního prostředí materiály jasně říkají, že strana si nepřeje rozšiřování současných chráněných území. Ochránit přírodu by podle ODS měl dokázat trh - ovšem s pevnými pravidly hry. Tvrdí se zde také, že ekologické imperativy by neměly byt nadřazovány pravidlům demokratické společnosti. Strana tak dává najevo svou nechuť k ekologickým aktivistům, což není novinkou. Bývalý ministr životního prostředí Benda, zpočátku člen Křesťansko demokratické strany už před lety ve vládě ODS proslul podobně nevstřícným přístupem k resortu, jemuž velel a byl opozicí pravidelně kritizován. Ačkoli v oblasti ekologie ODS naráží snad na největší kritiku ze všech ostatních politických stran, nehodlá ze svých názorů slevit a naopak věří, že svůj postoj po volbách obhájí.

Další, co je jí po léta vytýkáno, je přílišný euroskepticismus. Přitom právě voliči ODS jsou podle průzkumů největšími příznivci vstupu do Evropské Unie. Václav Klaus podobně jako stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil vystupují v otázce vstupu do evropského společenství principiálně. Tvrdí, a ve volebním desateru to také stojí, že jsou pro co nejrychlejší přičlenění, ale za výhodnějších podmínek, než které jsou dosud nabízeny a zároveň se jim nelíbí zvyšování pravomocí Evropského parlamentu a Evropské komise. Dále odmítají sjednocováním daňových sazeb a sociálních, penzijních a zdravotních systémů. Voličům nabízí ODS, že se postaví za národní identitu, nezávislost země a její územní svrchovanost. Dlužno říct, že právě v předvolebních sporech o Benešovy dekrety je mnohými voliči, obávajícími se nebezpečí cizího vměšování do českých záležitostí tato předvolební rozhodnost ODS oceňována. Obrana platnosti Benešových dekretů je pro část voličů též lákavá, právě jako poněkud populistický slib postihu nepoctivých obchodníků hlavně na tržištích. ODS, stejně jako někteří její rivalové slibuje menší profesionální armádu, prosazuje přehodnocení role Senátu a pravomocí prezidenta republiky a přísnější cizinecké a azylové zákony.

Na závěr se dá konstatovat, že ODS se profiluje jako strana odhodlaná hájit tzv. národní zájmy a proti dosavadnímu partneru v opoziční smlouvě zabránit rozmáhajícím se socialistickým prvkům. Zároveň však též jako strana výrazně spjatá s jedinou osobností, s Václavem Klausem, který by v případě volebního vítězství aspiroval na premiérskou či prezidentskou funkci.

rse@rozhlas.cz

autor: Vladim Pavrovský
Spustit audio

Více z pořadu