Volby 2002 - ODA

Ti si tento pocit mohli naposledy vychutnat v první polovině roku 1998. Po volbách, kterých se tehdy aliance nezúčastnila, vyklidila tato strana pozice ve sněmovně a zdálo se, že na věčné časy. Naději na návrat pořádně rozfoukal až vznik Čtyřkoalice. Volební preference z konce loňského roku naznačovaly, že toto uskupení půjde do voleb v pozici jednoho z výrazných favoritů, z čehož mohla těžit i ODA.

Spory kolem urovnání dluhů kolem ODA z doby minulé však vedly k nedobrovolnému odchodu ODA ze Čtyřkoalice a k tomu, že se znovu dostala do pozice strany, která těžko získá alespoň jeden poslanecký mandát. ODA tak paradoxně opět před volbami piká za svoje problematické financování v 90. letech. Skandál kolem tajemných zahraničních sponzorů vedl před volbami v r. 1998 prakticky k rozpadu strany a způsobil, že se toto uskupení neucházelo ve volbách o přízeň voličů.

Letos si aliance mohla podobný scénář zopakovat. po odchodu ze Čtyřkoalice právě kvůli dluhům z doby minulé existovala reálná možnost, že se ODA voleb samostatně nezúčastní opět.

Nakonec se aliance odhodlala k sestavení vlastních kandidátek a k pokusu překročit svůj stín a získat buďto alespoň křesla ve sněmovně, nebo alespoň peníze od státu. Pohled do preferencí naznačuje, že by aliance mohla uspět spíš v druhém případě. Její podpora momentálně osciluje kolem jednoho procenta a mohla by se tudíž přehoupnout přes 1,5 %, tedy přes hranici zaručující získání financí za obdržené hlasy. Pro ODA je příznačné, že při volbách do sněmovny balancovala vždy na hraně volitelnosti.

V r.1992 ji dokázala těsně pokořit a usednout v tehdejší ČNR, naopak dveře do Federálního shromáždění jí tehdy o desetinu procenta zůstaly zavřeny. Také v roce 1996 sledovali představitelé aliance nervosně zpřesňující se volební výsledky, které stranu nekompromisně sunuly k pěti procentům. Konečný výsledek se nakonec zastavil na 6,36 % hlasů, takže politický skon byl zažehnán. O roce 98 a o prakticky klinické smrti, projevující se volební neúčastí už byla řeč.

Nyní stojí aliance před dalším pokusem, jak uniknout agónii a přežít. Je symbolické, že se o to pokusí právě s předvolebním číslem 5, tedy s cifrou, která pro ni od začátku vzniku představuje alfu a omegu bytí. Aliance se pokouší pětiprocentní hranici pro účast ve sněmovně prolomit předvolebními jízdami odvahy a volebním programem s názvem Oddanost svobodě. V dosavadní kampani se snaží graficky využívat zkratku svého názvu a připomínat tím vizuálně voliči, že tato strana i nadále existuje. Problém je v tom, že si většina veřejnosti nespojuje alianci s konkrétními osobami. A pokud ano, tak většinou s jejími bývalými členy a se skandály, kterými ODA v 90. letech prošla.

Mediálně známí jsou v současnosti především předseda aliance Michael Žantovský a místopředseda Ondřej Kužílek. Žantovského však lidé vnímají spíše jako senátora, než jako předsedu strany. ostatně Žantovský v těchto volbách na rozdíl od Kužílka nekandiduje. Takže strana se nemůže spoléhat na všeobecně známé osobnosti, musí se pokusit zaujmout voliče svým programem. Snaží se o to v několika rovinách. Tou nejvíce veřejně prezentovanou je snaha zabránit nákupu nových stíhacích letounů za stovky milionů korun. Aktivita Michaela Žantovského měla velký podíl na tom, že senát se k pořízení letounů postavil zády a že o jejich pořízení se bude velmi pravděpodobně rozhodovat až po volbách.

Žantovský s Kužílkem také velmi významně pomohli k tomu, že byl přijat zákon o svobodě informací, který nutí jednotlivé úřady zveřejňovat více údajů, než na kolik byly předtím zvyklé. Vzhledem k velikosti strany to jsou docela slušné úspěchy. Ty však aliance nedokázala veřejnosti dostatečně prodat, stejně jako zajímavé myšlenky ze svých předešlých volebních programů. Nedostatek originálních nápadů totiž nebyl u aliance nikdy problém. Jako první hovořila před lety např. o profesionalizaci armády nebo o rasantním snížení daní. Potíž byla v tom, že pro ně nedokázala získat dostatečnou podporu voličů a neprosadila je ani u svých koaličních partnerů.

To je však základ politiky, proto se ODA nikdy nemohla pevně usadit na pozicích, které by jí zaručovaly politickou dlouhověkost a pravidelné usedání do poslaneckých lavic.