Vojenský zákrok proti Iráku předmětem dalších diskusí

Nové diskuse a námitky v tomto směru vyvolalo zejména vystoupení bývalého šéfa skupiny amerických zbrojních inspektorů v Iráku Davida Kaye, který minulý týden rezignoval ze své funkce a ve středu vypovídal před braně-bezpečnostním výborem Senátu ve Washingtonu. Jak už jsme v tomto pořadu referovali, David Kay došel k názoru, že Irák pravděpodobně neměl před vypuknutím války loni na jaře žádné zakázané zbraně hromadného ničení.

Ačkoli je známo, že režim Sadáma Husajna takové bojové prostředky v minulosti měl a že je i použil ve válce proti sousednímu Íránu v 80. letech a pak dokonce i proti vlastnímu lidu na svém území při potlačování povstání Kurdů a šíitů, inspektor Kay dospěl po asi 9 měsících vyšetřování k názoru, že všechny irácké zásoby zakázaných zbraní byly zničeny už na počátku 90. let, buď během tehdejší 1. války proti Iráku anebo pod nátlakem mezinárodního společenství.

Jisté je, že teď ani za tři čtvrtě roku nebyly nalezeny. "Dovolte mi zde říci, že jsme se skoro všichni mýlili a sám sebe v to určitě počítám taky," prohlásil David Kay ve středu před senátním výborem.

Je samozřejmé, že pokud by ve skutečnosti neexistovaly irácké zbraně hromadného ničení, byly by do značné míry zpochybněny i důvody, jež vedly Spojené státy před rokem k zahájení války proti této zemi. Právě ohrožení těmito nesmírně ničivými zbraněmi se přece považovalo za hlavní důvod vojenského zásahu.

A je pochopitelné, že demokratická opozice v Kongresu teď požaduje nezávislé vyšetřování veškeré činnosti zpravodajských služeb, aby se zjistilo, jak je možné, že ještě před rokem zpravodajci předkládali vládě tak důležité informace, které se nyní nepotvrdily. Myšlenku takového nezávislého vyšetřování ve středu podpořil i bývalý inspektor David Kay.

Poradkyně prezidenta Bushe v otázkách národní bezpečnosti Condoleeza Riceová však takový požadavek zatím odmítá a tvrdí, že práce celé skupiny zbrojních inspektorů v Iráku ještě neskončila a není proto vyloučeno, že se zásobárny zakázaných zbraní ještě najdou. Stejný názor mimochodem vyjádřil i nynější irácký ministr zahraničí Hošiar Zebari, který v pátek znovu opakoval, že si je téměř jist, že nakonec nějaké dobře ukryté chemické a biologické zbraně budou nalezeny.

Condoleeza Riceová také podotkla, že jakási vnitřní prověrka práce amerických zpravodajských služeb už probíhá a poprvé připustila, že jejich informace nemusely být přesné: "Máme zde důkazy, že existují rozdíly mezi tím, co jsme věděli a co bylo nalezeno na místě, když jsme tam přišli," řekla v televizi NBC.

Důvody k vojenskému zásahu proti režimu Sadáma Husajna tím však podle ní nepominuly. Nic se nemění na tom, že to byl "nebezpečný diktátor v nebezpečné části světa a že už byl čas něco udělat proti hrozbě, kterou představoval," řekla v televizi Condoleeza Riceová a dodala: "Když zacházíte s režimy, které zatajují informace a chtějí ostaní oklamat, nikdy nemůžete mít jistotu."

"Rozhodnutí prezidenta Bushe jít do války s Irákem bylo založeno na skutečnosti, že Sadám Husejn předtím 12 let vzdoroval požadavkům mezinárodní komunity.a stále odmítal vysvětlit, jak naložil se zbraněmi hromadného ničení. Nikdo se nemohl spoléhat na jeho dobrou vůli a na tvrzení, že nemá antrax anebo botulinum toxin. A on se ani nesnažil nás přesvědčit," řekla Condoleeza Riceová.

Zpochybnění práce zpravodajských služeb je však jistě pro vládu nepříjemné a mohlo by poškodit prezidenta Bushe v nadcházející předvolební kampani.