Vojenské výškoměry nejsou zcela spolehlivé

3. červenec 2002

Podle nejnovějších a dosud neoficiálních, protože přísně utajovaných, výsledků testování výškoměrů používaných v letadlech České armády, nejsou tyto přístroje spolehlivé. Veřejnost tak má po několika měsících opět o čem přemýšlet, neboť naposledy v dubnu tohoto roku představitelé letectva tvrdili, že přístroje pracují dobře.

Ve světle dosud přesně nevysvětlené katastrofy, která se odehrála před několika dny nad Bodamským jezerem, při níž se srazila ve výšce 12-ti kilometrů dvě letadla jen zvýrazňuje, že létání je sice statisticky nejbezpečnějším druhem dopravy či přepravy, ale má to jednu velice zásadní podmínku: Všechno musí skvěle a bez problémů fungovat.

S výškoměry měla Česká armáda a její letectvo řadu potíží. Nechme nyní stranou například okolnost, že piloti se museli v rámci NATO přeškolit ze sledování výšky v metrech na výšku udávanou v Severoatlantické alianci standardně ve stopách. Dá se jen doufat, že totéž budou umět i příslušné přístroje - neboť (laicky řečeno), když takový pěkný přístroj uvádí 1600 čehosi, může to ve stopách znamenat o nějakých skoro šest set metrů níže, než by si právě v těch metrech školený pilot mohl myslet.

Doufání je ovšem jedna věc a praxe věc druhá. Z nečetných řádků, které do sdělovacích prostředků pronikly ohledně trablů s výškoměry se dá například vyčíst, že loni v prosinci byly všechny vojenské stíhačky rozkazem ministra obrany Jaroslava Tvrdíka "uzemněny". Důvodem byla zpráva ministerstva vnitra, která uváděla, že až 75% výškoměrů ve vojenských letounech je vadných. Zpráva ministerstva vnitra byla jakýmsi vedlejším produktem vyšetřování okolností havárie dvou MIGů loni na podzim. Vyšetřování mělo sice údajně prokázat, že havárii tehdy způsobila nekázeň pilotů, nicméně ministr Tvrdík projevil projevil jisté pochybnosti o výsledku testů přístrojů a nařídil (tuším, že již třetí v pořadí) zkoumání kvality výškoměrů.

Nyní tedy - zopakujme, že podle neoficiálních průsaků z ministerstva obrany - jsou tyto přístroje nebezpečné a poruchové, avšak nikdo není schopen s konečnou platností posoudit, zda jsou také konstrukčně špatné.

Jestli je tomu tak, jak si čtenář deníího tisku může domyslet, pak asi jde o přístroje, k nimž armádní letectvo přišlo poněkud - inu - nestandardním způsobem. Svého času totiž uzavřeli, mezitím v současnosti již trestně stíhaní, obchodníci generálního štábu kontrakt na dodávku výškoměrů s firmou Mikrotechna Modřany. Háček, či spíše hák byl v tom, že tyto přístroje v té době nejen, že neexistovaly, ale nebyly v této firmě dosud ani vyvinuty.

Navíc - nyní již obvinění armádní obchodníci svého času zajistili, aby modřanská firma byla oslovena jako jediný možný zájemce o veřejnou zakázku na dodávku výškoměrů. To je kvalifikovatelné jako poskytnutí neoprávněné výhody jediné firmě - jinak řečeno: porušování závazných pravidel hospodářského styku a porušování povinností při správě cizího majetku. Řeč lidu pro to má jadrnější označení: korupce.

Ještě v dubnu tohoto roku byl stav vyšetřování takový, že policie mířila směrem ke korupci na nejvyšších armádních místech. To se zatím nijak oficiálně neprokázalo, leč vezměme v úvahu, že v dubnu se kvapem blížily volby, což je myslitelně nejhorší možná doba na nějaké rázné čistky v jednom z nejsledovanějších resortů. Nyní - po volbách jsou sice informace o výsledku nejnovějších testů výškoměrů užívaných ve vojenských letadlech supertajné, ale nikoli až tak tajné, aby ven neprosáklo, že přístroje dopadly špatně.

Nakonec se ani nemusí prokázat, že chyby v konstrukci či výrobě či chodu přístrojů měly nějaký podíl na řadě havárií vojenských strojů ve službách České armády. Nicméně i kdyby šlo o dvě rozdílné kauzy - o nevhodné chování pilotů a o zpackanou zakázku na zpackaný výrobek - pořád tu zůstává velké ticho kolem toho, jak jsou zabezpečeny atrmádní létací stroje nad našimi hlavami. Nechtějme na to přicházet až ve chvíli, kdy by se například sešlo tolik nepřízní osudu, nekomunikace a nesjpíš i nekázně, jako před několika dny nad Bodamským jezerem.

rse@rozhlas.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.