Vodík tankujte i do mobilu
To bylo v dobách, kdy se mobily ještě dobíjely. Podobná fráze se zřejmě už brzo stane běžnou součástí našeho slovníku. V dohledné době by se měly totiž objevit miniaturní palivové články pro elektroniku. Jako palivo jim má sloužit vodík.
Vodíkové palivové články miniaturních rozměrů by se měly objevit už po roce 2008. Alespoň to tvrdí britští odborníci z centra obrany a bezpečnosti Qinetiq. Podařilo se jim totiž vyvinout prototyp podobného zařízení. Výkon by se měl pohybovat v řádu jednotek wattů. O práci centra Qinetiq informoval časopis NewScientist.
Vodíkové palivové články jsou jednou z hlavních alternativ, která by měla pomoci při řešení možné energetické krize. Zatím však existovaly pouze ve větším provedení. Počítá se s nimi spíše pro pohon automobilů a podobných velkých strojů. Palivový článek pro miniaturní elektronická zařízení představuje revoluční nápad. Proč nezačal vývoj podobných zdrojů energie už dřív? Vydrží přeci déle, vybité články se dají jednoduše recyklovat, mají dostatečný výkon, tak proč pohánět elektroniku předpotopními akumulátory? Odpověď je poměrně jednoduchá. Hlavní problém doposud představovalo skladování vodíku. V miniaturním objemu nejde vodík uchovávat v kapalném stavu. Britští odborníci teď našli řešení. Vodík se v jejich článku přímo uchovává, a to v pevném skupenství.
O problematice skladování vodíku v tabletách jsme nedávno mluvili v pořadu Nulajednička (premiéra každé pondělí v 18:00). Tehdy se jednalo o nápad dánských vědců z Technické univerzity v Kodani, kteří dokáží uvolňovat vodík ze solifikovaného amoniaku.
Miniaturní palivový článek pro elektroniku však přináší další přidanou hodnotu. Nejedná se totiž o pouhé skladování vodíku, ale i o jeho přeměnu na elektrickou energii. To všechno má probíhat v zařízení, které nebude větší než současná baterie do mobilního telefonu.
Stejně jako dánské vodíkové tablety, i britský palivový článek využívá soli amoniaku. Konkrétně se jedná o boranát amonný, ze kterého se po zahřátí začne uvolňovat vodík. Článek se tedy musí aktivovat krátkým zahřátím, například z pomocného akumulátorku, který tu bude fungovat podobně jako startér v autě. Po dosažení iniciační teploty kolem 100 stupňů Celsia začne probíhat na membránách palivového článku reakce, na jejímž základě vzniká přímo elektrický proud.
Při provozu dosáhne teplota uvnitř článku až 400 stupňů Celsia, takže reakční komora musí být dobře odizolovaná, aby nedocházelo k neřízenému rozkladu boranátu amonného.
Většina palivových článků zatím využívala jako paliva methanolu. Ten se však musí být ředěný, protože při reakci unikají v malé míře jedovaté methanolové páry. Malá koncentrace paliva však zároveň snižuje účinnost podobných článků. Maximální výkon se tak pohybuje v řádu miliwattů. U vodíkových článků podobné nebezpečí nehrozí, alespoň to tvrdí jejich konstruktéři.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
