Vladimír Putin v Buckinghamském paláci

Od té doby však moskevští politici mohli o něčem podobném jen snít. Car Mikuláš II., bratranec britské královny Viktorie, byl totiž v roce 1918 s celou svou rodinou na příkaz bolševiků zastřelen v Jekatěrinburku. Brány Buckinghamského paláce proto ruským a později sovětským představitelům zůstávaly dlouhé desítky let uzavřeny. Nyní se ale situace změnila. V paláci má strávit tři noci Vladimír Putin - za časů Sovětského svazu vysoký důstojník KGB ve východním Německu.

Ačkoli do Londýna v uplynulých desetiletích někteří sovětští představitelé zavítali, jako například Nikita Chruščov, Michail Gorbačov, nebo Boris Jelcin, a s některými z nich se setkala i Alžběta II., je Putin prvním moskevským politikem, který byl pozván na státní návštěvu. Ta se v Británii koná většinou dvakrát ročně a vždy ji hostí královna, která pozvání předem konzultuje s ministerstvem zahraničí. Každá návštěva trvá od úterý do pátku a její průběh do velké míry určuje protokol.

Ruský prezident se během svého pobytu na britských ostrovech kromě premiéra Tonyho Blaira setká také se členy jeho kabinetu, s vůdci politických stran, s diplomaty a zástupci průmyslu. Na současnou návštěvu stále vrhá stín irácká válka a neshody mezi předními světovými politiky, které ji provázely. Ještě v dubnu Putin Blaira při jeho moskevské návštěvě veřejně kritizoval za neúspěch při pátrání po zbraních hromadného ničení. Podle pozorovatelů však mají oba politici eminentní zájem na urovnání vzájemných neshod. "Nehodláme sypat sůl do otevřených ran," prohlásil pro agenturu Reuters nejmenovaný vysoce postavený představitel Kremlu. Tony Blair zase příjezd ruského prezidenta označil jako "mimořádnou událost v životě našich dvou zemí".

Vladimír Putin se bude snažit přimět britské průmyslníky k ještě větším investicím na území Ruské federace. Ve hře je zejména koupě 50-procentního podílu ve třetí největší ruské ropné společnosti TNK britskou firmou British Petroleum. Jednalo by se o investici ve výši téměř 8 miliard dolarů.

Organizace zabývající se ochranou lidských práv však v souvislosti s návštěvou hlavy ruského státu ve Velké Británii upozorňují na porušování lidských práv v Čečensku, k němuž dochází ze strany ruských úřadů. Organizace Human Rights Watch v otevřeném dopise adresovaném Blairovi konstatuje, že průměrně v Čečně za podivných okolností denně zmizí nejméně dva lidé. Ruská oficiální místa již také v této republice přiznala existenci téměř 50 masových hrobů, které ukrývají ostatky zhruba 3000 osob. Tony Blair proto na půdě britského parlamentu minulý týden slíbil, že toto téma zmíní během svého čtvrtečního půlhodinového rozhovoru s Putinem.

Není to však pouze Čečensko - obavy na Západě vzbuzuje také Putinovo tažení proti ruským nezávislým sdělovacím prostředkům. O uplynulém víkendu byla zrušena poslední nezávislá televizní stanice v zemi TVS. Všechny tři zbývající velké televize plně kontroluje vláda. Kritickým politickým komentářům tak zbývají stránky několika ruských deníků. Mnozí opoziční politici proto ironicky konstatují, že v Rusku svoboda projevu existuje - jen nemá místo v hlavním vysílacím čase.