Vladimír Putin chtěl získat srdce Američanů na CNN

Bylo to vlastně Putinovo rozloučení s Amerikou, kam přicestoval na tzv. Miléniový summit OSN a komentátoři se shodují, že vyměřeného času dokonale využil. „Tváří v tvář nejagresivnějšímu partnerovi, který s ním kdy vedl rozhovor, odvedl Putin zdařilé vystoupení,„ napsala například agentura AP. Připomněla, že King je jistě obtížným partnerem pro politika, který je z domova zvyklý vystupovat na předem natočených záběrech dirigovaných Kremlem.

Putin podle komentáře agentury reagoval velmi pohotově na řadu nepříjemných otázek týkajících se například jeho kariéry v KGB, jeho osobní víry, obav z omezování svobody tisku v Rusku nebo americko-ruského sporu o projekt národní protiraketové obrany. O své šestnáctileté kariéře agenta sovětské tajné služby KGB hovořil bez sebemenších rozpaků. Dokonce i pět let, která strávil jako špión v bývalé NDR, označil za „zajímavou práci„. Díky ní si prý rozšířil obzory a schopnosti, například schopnost zacházet s lidmi a s informacemi.

Zajímavá byla pasáž, ve které Putin reagoval na otázku týkající se ohrožení svobody tisku v Rusku. Odpověď odbyl tvrzením, že podobná obvinění přicházejí z kruhů mediálních baronů, kteří se snaží sledovat své vlastní obchodní zájmy. Takové tvrzení by stěží sneslo podrobnou kritiku a rozbor. Uvažme, že dosud největší pretenze vůči stavu svobody slova v Rusku vyvolalo kupříkladu zacházení ruských úřadů se zpravodajem rozhlasových stanic Svoboda/Svobodná Evropa Babickým.

Ten byl v lednu a únoru zatčen a vězněn (podle všeho ruskou tajnou službou FSB) na území Čečenska a dodnes nebyl zproštěn neustále se měnících obvinění. Rádio Svoboda je přitom americkou rozhlasovou stanicí financovanou Kongresem Spojených států, takže nemůže být ani řeči o „mediálních baronech sledujících vlastní zájmy.„

Zhoršující se poměry svobody slova v Rusku od Putinova příchodu k moci letos v lednu navíc průběžně dokládají zprávy a svědectví demokratických fondů a institucí jako je například Fond na obranu glasnosti, Centrum pro žurnalistiku v krizových situacích a řada dalších. Vedle toho existuje série Putinových výnosů bezprostředně omezujících či ohrožujících svobodu slova a také prezidentovy dřívější výroky prozrazující, jak ho dráždí skutečnost, že ne všechna média jsou pod účinnou kontrolou Kremlu. Do těchto podrobností se pochopitelně nemůže pouštět ani hodinový diskusní pořad televize CNN, zvláště má-li se dostat i na jiná zajímavá témata. A tak se Larry King ruského prezidenta zeptal například na jeho osobní víru. Putin se přiznal, že má jisté „duchovní pocity„ ,ale přímé odpovědi na otázku, zda věří v Boha, se vyhnul. „Věřím v člověka. Věřím v dobré úmysly. A věřím v to, že jsme všichni přišlina svět proto, abychom činili dobro. Nejdůležitější je, že tak dosáhneme konečného cíle – pokoje ve svých vlastních srdcích,„ řekl Putin doslova podle agentury Reuters.

Americkému a tedy většinově křesťanskému publiku Putin také vyprávěl příhodu o křížku, který mu kdysi darovala maminka. Začal ho prý nosit trvale až ve chvíli, kdy mu shořel dům a křížek - zcela nedotčen - byl jedinou věcí, kterou hasiči našli v hromadách popela. „Bylo to překvapení, zjevení,„ uvedl Putin doslova. Z pochopitelných důvodů se host Larryho Kinga vyhnul i přímé odpovědi na otázku, komu z obou amerických prezidentských kandidátů by dal přednost. Uvedl, že ho politika obou vůči Rusku plní optimismem a že se k tomuto tématu nebude vyjadřovat podrobněji. Na jeho stanovisko lze ovšem jasně usuzovat ze známých skutečností: zatímco demokrat Albert Gore je doma terčem kritiky za příliš mírný postoj Clintonovy vlády k Rusku, republikán Bush mladší dal jasně najevo, že podporuje systém národní protiraketové obrany, který Moskva ostře odmítá.

Právě tomu ostatně Putin věnoval v rozhovoru pro CNN tolik prostoru, že se pak musel svému hostiteli omluvit za přílišnou výmluvnost.