Vláda připravuje programové prohlášení

21. červenec 2010

Desátého srpna hodlá vláda předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Vzhledem k rozložení sil v dolní parlamentní komoře půjde svým způsobem o formalitu.

Přesto Nečasův kabinet nemůže do sněmovny dorazit s prázdnýma rukama. Naopak musí poslancům předložit program, co hodlá v následujících čtyřech letech dělat. Podle premiéra Petra Nečase by takovýto dokument měl být hotov do 4. srpna.

Už na dnešním zasedání vlády přinesli ministři první verze jednotlivých kapitol, které budou prakticky kopírovat jejich resorty. Lze očekávat, že jako obvykle půjde o souhrn lépe či hůře formulovaných proklamací. Těmi jsou poslanci zahrnováni prakticky při nástupu každého nového kabinetu. Na konci jeho funkčního období se pak zjistí, že zdaleka ne vše se vládní garnituře podařilo prosadit. Dost často je nenaplněných slibů více než konkrétně prosazených návrhů. Bývalo to většinou dáno tím, že se kabinety opíraly jen o křehkou většinu, nebo byly dokonce menšinové. Když se k tomu přidalo názorové pnutí uvnitř koalice nebo jednotlivých stran, měnilo se vládnutí v boj o holé přežití.

Současný vládní tým má přece jenom lepší výchozí pozici. Do jeho tábora patří 118 zákonodárců, takže s výjimkou ústavních zákonů by Nečasova vláda neměla mít problémy předložené návrhy prosadit. Do podzimních senátních voleb by jí život neměla komplikovat ani horní parlamentní komora. Vláda rozpočtové odpovědnosti, jak se sama označuje, se tak může pustit do práce. Ta by se měla soustředit především na postupné snižování schodku veřejných financí. K tomu je nezbytně nutné srazit deficit státního rozpočtu pokud možno až k nule. Podle vládní koalice by se tak mělo stát do roku 2016.

V příštím roce by se rozpočtový schodek měl pohybovat kolem 135 miliard korun. Bylo by to sice méně než letos, přesto by to znamenalo, že veřejný dluh by v roce 2011 narostl minimálně o tuto částku. Jak to bude v dalších letech, to se teprve uvidí. Ne nepodstatným mráčkem kazícím idylický obraz šetřící vlády je skutečnost, že při svých propočtech počítá s poměrně silným růstem. Ten se však podle odhadu ekonomů nedostaví. Mimo jiné to znamená, že se do státní pokladny nepohrnou peníze z některých daní včetně zdravotního a sociálního pojištění v takové míře, jako při rychlém růstu ekonomiky.

Pokud se vláda za těchto okolností bude chtít skutečně dopracovat během několika let k vyrovnanému rozpočtu, pak bude muset dodržet sliby o masivních výdajových škrtech. Jak však dokazuje dosavadní zkušenost, politici většinou pod tlakem nejrůznějších okolností od takovýchto kroků couvli. Podle ekonomů by lepšímu hospodaření státu prospělo, kdyby výdajová stránka rozpočtu prošla jakýmsi auditem. Ten by mohl rozkrýt, na co všechno se státní finance vynakládají a zda je to skutečně potřeba. Potom by se mohli politici dobrat k tomu, že výdaje nemusí být nutně přes hranici bilionu korun, ale třeba naopak hluboko pod ní. Proto by nemuseli do státní pokladny shánět tolik peněz, nebo by si nemuseli vypomáhat tím, že kupí dluhy.

Zatím se k hospodaření se státními financemi v České republice přistupuje na základě zvykového práva. Na co se vydávali peníze v minulosti, na to se budou vyplácet i v současnosti. Přitom u řady rozpočtových položek nejsou ani ekonomičtí odborníci schopni rozklíčovat, kam miliony a miliardy skutečně směřují. Bude proto zajímavé sledovat, zda se změna přístupu objeví v programovém prohlášení Nečasovy vlády, nebo zda bude pokračovat ve vyjetých kolejích. Nahlédneme-li do koaliční smlouvy, ze které bude vycházet programové prohlášení, pak lze očekávat spíše druhou variantu. Například návrh na plošné snížení platů zaměstnanců ve veřejné sféře s výjimkou učitelů, může takovýto pohled posilovat.

Když k tomu přidáme skutečnost, že téměř každá vláda na začátku prohlašovala, že provede celou řadu reforem a nakonec se prakticky k žádným nedobrala, nemusí se v konkrétních krocích Nečasův kabinet tolik lišit od svých předchůdců, byť takovéto očekávání zatím ve veřejnosti vyvolává. Hned první měsíce fungování nové vlády názorně ukáží, zda její programové prohlášení zůstane pouze slohovým cvičením, nebo zda koalice dokáže zásadní věci z tohoto dokumentu skutečně prosadit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

autor: Petr Hartman
Spustit audio