Vláda nebude reformovat ale stabilizovat

Pokud se to kabinetu podaří, má velkou šanci, že kritizovaný deficit státního hospodaření přece jenom srazí někam k sedmdesáti miliardám. Vzhledem k dobré kondici české ekonomiky by to sice nebyl žádný zázrak a už vůbec ne důvod k chlubení, ale pořád lepší menší pozitivní posun, než nic.

Zhruba takto by se dal vysvětlit reformní elán, který momentálně nabízí veřejnosti vláda. Ve skutečnosti totiž nejde o začátek dlouhodobých a promyšlených změn, ale o nutnost udělat něco s hrozícím více než stomiliardovým schodkem rozpočtu na příští rok. Těžkou hlavu má kabinet hlavně z nárůstu výdajů ze zákona daných. Státním financím vydatně pustil žilou předvolební populismus, kdy poslanci rozhodli o nejrůznějších výdajích v řádech desítek miliard korun. Pokud někdo očekával, že ihned po volbách dojde k vystřízlivění a k novele příslušných zákonů, hluboce se mýlil. Kabinet tak stojí před nebezpečím, že pokud by vůbec nic neudělal, mohlo by se stát, že v roce 2009 by výdaje dané zákonem mohly být vyšší než celkové příjmy státního rozpočtu. Přitom z něj se musí hradit i provoz státu včetně nejrůznějších investic. Desítky miliard korun pak spolkne splácení státních dluhů, nebo především úroků z nich.

Zkrátka vláda nemohla sedět se založenýma rukama a přihlížet, jak státní výdaje nadále bobtnají nad možnosti české ekonomiky. Problém je v tom, že z nejrůznějších důvodů se vydala pohodlnější cestou, která hlavně hasí aktuální rozpočtové problémy a nehledí příliš do budoucna. Koalice jako by ztratila ambice postavit státní finance na zdravý základ, který by zaručil trvalejší prosperitu. Názorně o tom vypovídá označení nejnovějších návrhů kabinetu. První etapa je nazývána stabilizací veřejných rozpočtů.

Zkrátka o slibovaných zásadních změnách nemůže být řeč. Ve sdělovacích prostředcích byly nejvíce probírány daňové zákony. V oblasti příjmů fyzických i právnických osob sice má dojít ke změnám sazeb. Zároveň však má být daň fyzických osob vypočítávána z tzv. superhrubé mzdy. Takže daňový základ a skutečně zaplacená částka může být vyšší. Byť politici mohou například tvrdit, že fyzické osoby budou platit patnáctiprocentní daň z příjmu, bude reálná sazba nad dvaceti procenty. Navíc se kabinet neodhodlal ke zrušení desítek různých výjimek. Znamená to, že se zásadně nepřiblížil cíli, kterým má být zjednodušení daňového systému. Dojde tak ve skutečnosti spíše k tomu, že daňová zátěž bude zachována, jen peníze budou lidem vytaženy z kapes trochu jiným způsobem.

Když se k tomu přidá ekonomický růst, mělo by do státní pokladny dorazit více peněz, než před změnami. Což kabinetu umožňuje mírnější škrty v sociálním systému. Mělo by tak dojít například k omezení pohřebného, ke snížení porodného, ke změnám ve vyplácení nemocenské, nebo k přechodu na tzv. tří rychlostní rodičovskou dovolenou. To spolu se zmrazením valorizace některých dalších dávek, ušetří v příštím roce několik miliard korun. Vláda by tak zamířila k nižšímu schodku státního rozpočtu na rok 2008 než jaký je naplánován na letošek.

Otázkou samozřejmě zůstává, co budou kabinety dělat v letech, kdy nebude české hospodářství zdaleka v tak dobré kondici? Optimisté mohou tvrdit, že se pustí do skutečných reforem. Skeptici mohou suše konstatovat, že budou zvyšovat dluhy. Třeba kvůli tomu, že politici i nadále otálejí s reformou důchodového systému, nebo, že nenalezli odvahu čelit různým lobbyistům a nezkusili maximálně zjednodušit daňový a sociální systém a už vůbec ne ho vzájemně propojit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .