Virus H5N1 pandemii nevyvolá?

Americký virolog Peter Palese přesto před novou pandemií varuje. Nevyvolá ji podle něj virus H5N1, ale nějaký jiný virus. Následky budou o to horší, že se lidstvo na tuto možnost připravuje velice liknavě.

Případy onemocnění a úmrtí na ptačí chřipku v Turecku opět vrátily kód H5N1 na titulní stránky novin a do rozhlasových a televizních zpravodajství. První analýzy zkompletované britskými virology dokazují, že turecký virus je dávno známý. Má některé "hodně ošklivé vlastnosti". Poněkud pozměnil molekuly hemaglutininu, který slouží jako kotva pro uchycení na povrchu napadené buňky.

Nový typ hemaglutininové kotvy dovoluje viru snáze napadat buňky člověka. Není to však v arzenálu viru H5N1 revoluční inovace. Stejně disponované viry se už dříve objevily v Hongkongu a Vietnamu. Na rozdíl od virů zachycených ve Vietnamu nevzdoruje turecký virus léku Oseltamovir (Tamiflu). Zabírají proti němu dokonce i starší protivirové preparáty Rimantadin a Amantadin, ke kterým se ukazuje z 90 procent odolný původce současné obyčejné chřipky.

Světová zdravotnická organizace varuje v souvislosti s nástupem ptačí chřipky v Turecku před zbytečnou panikou. Zároveň však vyzývá k maximální opatrnosti a razantnímu postupu při likvidaci nákazy. Její stanovisko bychom mohli glosovat slovy: situace je vážná, nikoli však zoufalá. Někteří odborníci však považují i takové obavy z viru ptačí chřipky za přehnané. Patří k nim špičkoví američtí virologové Peter Palese z newyorské Mount Sinai School of Medicine a Paul Offit z University of Pennsylvania School of Medicine.

Virus H5N1 je vybaven hemaglutininem typu H5, jedním ze 16 známých typů hemaglutininu chřipkového viru. Pandemie doposud vyvolávaly jen viry s hemaglutininy typů H1, H2 a H3. K těm patřili i původci tří pandemií dvacátého století, jež se přehnaly světem v letech 1918, 1957 a 1968.

"Je možné, že na člověka může přeskočit i jiný typ chřipkového viru, ale my takový příklad zatím neznáme," tvrdí Peter Palese a o viru H5N1 dodává: "Ten virus měl nespočet příležitostí, aby zmutoval na kmen schopný vyvolat pandemii. Zatím to neudělal, a je proto vysoce pravděpodobné, že to vůbec nedovede."

"Taková je evoluce. Nepravděpodobné věci se prostě stávají," oponuje Palesemu virolog Edward Holmes z Pennsylvania State University.

Palese také považuje za silně přehnané a vědecky nepodložené údaje o zhruba 50procentní úmrtnosti osob nakažených virem H5N1. Podle něj jsou virem nakaženy spousty lidí. Infekce u nich však nevyvolává žádné příznaky onemocnění, a tak nejsou do statistik zahrnuti. Svou poněkud buřičskou domněnku opírá o výsledky studie zveřejněné už v roce 1992, podle které mělo 2-5 procent obyvatel čínského venkova v krvi protilátky proti chřipkovým virům s hemaglutininem H5. Při takovém rozšíření by se podle Paleseho a Offita skutečně nebezpečný vir musel dávno proměnit ve vraždící bestii.

Novější studie skýtají poněkud jiný obrázek rozšíření virů s hemaglutininem typu H5. V Číně a dalších zemích vycházejí pátrání po skrytých infekcích naprázdno. Vypadá to, že kdo se virem nakazí, ten také onemocní.

I když se Palese viru H5N1 neobává, ke strachu ze světové pandemie chřipky se přiznává. Jejím původcem prý nebude virus H5N1, ale to neznamená, že pandemie nebude ničivá. Následky budou o to horší, že se na ni připravujeme jen liknavě.

"Lidé si prostě nepřipouštějí, že stále neděláme dost - ve výzkumu, sledování nákazové situace, ani ve vývoji vakcín," dodává Palese.