Velkou džirgu ovládá chaos

12. červen 2002

Dosavadní průběh Velké džirgy v Afghánistánu charakterizují obtížné hledání kompromisních řešení, zmatky a napjatá atmosféra. Není vyloučeno, že zasedání tradičního shromáždění zástupců všech afghánských kmenů a uskupení potrvá déle, než se předpokládalo.

Chaos a nervozita, vzájemná obviňování a dokonce i potyčky pořádkových sil s členy ochranky některých delegátů sněmu. Takový obraz skýtá dosavadní průběh Velké džirgy, která od úterý v afghánské metropoli Kábulu rozhoduje o tom, za jakých podmínek a pod čím vedením se Afghánistán vydá na cestu, která má v příštích dvou letech vyústit v konání řádných parlamentních voleb.

Mandát Velké džirgy je výsledkem dohod uzavřených loni mezi představiteli hlavních afghánských frakcí. A stejně jako prosincová jednání nedaleko Bonnu, která rámcový scénář obnovy Afghánistánu po pádu režimu militantního hnutí Taliban přinesla, i probíhající jednání Velké džirgy věrně odráží typický problém této země ? rivalitu a vzájemnou nedůvěru hlavních etnických skupin.

O tom, že zasedání Velké džirgy budou právě z tohoto důvodu provázet velké potíže, pochyboval jen málokdo. Ilustroval to ostatně nejen komplikovaný a spory doprovázený proces výběru delegátů, ale také samotné zahájení Velké džirgy, ke kterému došlo s jednodenním zpožděním ? oficiálně z logistických důvodů. Skutečnou příčinou zpoždění byla ale zřejmě snaha předjednat klíčové otázky ještě před slavnostním zahájením zasedání. To otevřel bývalý afghánský král Muhammad Záhir Šáh. A právě role, kterou by měl exmonarcha v procesu obnovy země sehrát, představovala pro delegáty sněmu první zatěžkávací zkoušku. Sedmaosmdesátiletý exmonarcha ale rozporům předešel prohlášením, že se nehodlá ucházet o roli hlavy státu a plně podporuje předsedu prozatímní vlády Hámida Karzáje.

Postoj Záhira Šáha je podle pozorovatelů nejen důkazem jeho snahy přispět ke sjednocení země, ale také výsledkem už zmíněných předběžných dohod. Nasvědčuje tomu fakt, že stejně jako Záhir Šáh, nejvýznamnější postava většinového etnika Paštúnů, svou kandidaturu na nejvyšší funkci vyloučil i reprezentant etnických Táždiků a Uzbeků, bývalý afghánský prezident Burhánuddin Rabbání.

Spor, který by zasedání Velké džirgy mohl paralyzovat už na samém počátku, tím ovšem zcela zažehnán nebyl. Premiér Karzáj si totiž souhlasný aplaus účastníků po úvodních projevech úterního zasedání vyložil v tom smyslu, že už byl zvolen hlavou státu, i když hlasování o této otázce bylo původně plánováno nejdříve na středu.

Karzáj se krátce poté za svůj omyl omluvil a zdůvodnil ho ? cituji ?nepřehlednou situací?. V mnoha delegátech sněmu ale svým ukvapeným prohlášením jen utvrdil dojem, že o zásadních otázkách bylo rozhodnuto předem. Následující den dokonce desítky rozhněvaných účastníků zasedání Velké džirgy bojkotovaly s odůvodněním, že jim byla upřena možnost svobodně vybrat hlavu státu.

Krátce před zahájením druhého jednacího dne, tedy ve středu, došlo navíc k dalšímu nepříjemnému incidentu. Před velkým stanem, kde Velká džirga zasedá, vypukla potyčka mezi německými příslušníky mezinárodních bezpečnostních sil, afghánskou policií a ochrankou delegáta sněmu Ahmada Valího Masúda.

Bodyguardi bratra hrdiny protitalibanského odporu Ahmada Šáha Masúda totiž odmítli výzvu ke složení zbraní. Při krátké potyčce, která následovala, naštěstí nikdo nevystřelil a incident si vyžádal jen lehčí zranění jednoho ze tří členů Masúdovy ochranky. Po dramatické situaci došlo k dalšímu zpřísnění bezpečnostních opatření kolem dějiště zasedání Velké džirgy.

Podle pozorovatelů je čím dál patrnější, že kvůli chaosu a sporům, které dosavadní průběh Velké džirgy provázejí, potrvá zasedání déle, než původně plánovaných šest dní. Nejzazším termínem ukončení je přitom 22. červen, kdy má prozatímní Karzájův kabinet vystřídat nová přechodná vláda. Očekává se, že jednání o jejím složení budou předmětem největších sporů.

Existují nicméně signály, že součástí předběžných dohod, které podle všeho odstranily zásadní rozpory ohledně volby hlavy státu, je i rámcová shoda na vyváženějším složení příští vlády. Prozatímní ministr vnitra Júnus Kanúní, zástupce převážně tádžického Severního spojenectví, které ovládá klíčové resorty v nynější vládě, totiž oznámil, že se o stejnou funkci v nové vládě nebude ucházet. Otázkou však zůstává, zda výsledek zákulisních dohod bude ochotna akceptovat většina delegátů Velké džirgy.

rse@rozhlas.cz

autor: Bohumil Šrajer
Spustit audio

Více z pořadu