Velké ucho zase v akci?

20. září 2006

"Dnešního dne jsem obdržel informaci, že může být odposloucháváno zhruba dvacet ústavních činitelů a novinářů, a že mohou být odposlouchávány také některé prostory," řekl na tiskové konferenci ve Strakově akademii ministr vnitra Ivan Langer.

0:00
/
0:00

V jeho výrocích je třeba zdůraznit spojení - může být odposloucháváno. Znamená to také, že nemusí. Ministr slíbil, že celou záležitost prověří. Pokud by se ukázalo, že odposlechy nebyly řádně zdůvodněny, nebo že byly dokonce politicky zneužity, pak by to byl skandál, který by mohl otřást policií a případně i českou politickou scénou. Podmiňovací způsob je samozřejmě na místě. Celá aféra za chvíli může vyšumět a přiřadit se k podobným případům, které hýbaly veřejným míněním, ale jejichž pravdivost se nepotvrdila.

Pokud nedošlo k nějakému zkreslení, odstartoval nejnovější aféru dotaz na tiskové konferenci, který k údajným odposlechům směřoval. Nejedná se zdaleka o prvního žurnalistu, který má pocit, že někdo monitoruje jeho telefon. O odposleších rovněž mluvila celá řada politiků. Na začátku jednadvacátého století není technický problém napíchnout se na cizí telefon. Nemusí však jít pouze o práci policie, ale pod různým pláštíkem nabízejí podobné služby i některé bezpečnostní agentury. Dá se samozřejmě spekulovat o tom, kdo je může využívat. Určitým vodítkem může být například vražda kontroverzního podnikatele Mrázka, který údajně sbíral nejrůznější kompromitující materiály. Lze si představit, že zdaleka ne všechny kupoval v policejních kruzích a že část z nich mohla být založena právě na nelegálních odposleších. Takže z tohoto úhlu pohledu je dobré zdůraznit, že pokud se prokáže, že byl někdo skutečně odposloucháván, neznamená to automaticky, že v tom musí mít prsty policie.

Ta musí podle platného trestního řádu požádat vždy o povolení soudce a žádost musí být podložena konkrétním podezřením. V určitých fázích přípravného řízení a za velmi přísně vymezených podmínek může souhlas vydat státní zástupce. Obecně se odposlechy povolují především v souvislosti s pácháním zvlášť závažných trestných činů, ke kterým patří vraždy, terorismus, obchod s drogami a také v případě dokazování korupce. Pokud se tudíž spekuluje o tom, že údajné odposlechy mají souviset s vyšetřováním úniku informací týkajících se tzv. Kubiceho zprávy, pak lze polemizovat o tom, zda jde o závažnou trestnou činnost. Jeden názor může být založen na tom, že ve zmiňovaném dokumentu byly informace týkající se organizovaného zločinu, proto jde o závažnou trestnou činnost.

Argumenty druhé strany mohou zase vycházet z toho, že k úniku informací do médií podle všeho došlo v poslanecké sněmovně a že okruh podezřelých není zase tak široký, proto je zbytečné nasazovat odposlechy. Tím spíš, že podle některých rozborů neohrozilo zveřejnění informací vyšetřování jednotlivých kauz.

Tyto polemiky jsou však nyní zbytečné, protože se neví, zda byl někdo skutečně odposloucháván a případně, o kolik se jednalo osob. Zatím to vypadá tak, že nejde o podstatu problému, ale o jeho zpolitizování. Předvolební kampaň nezastavily ani volby a navíc se blíží další, tentokrát do obecních zastupitelstev a senátu. Proto politici na základě neověřených informací okamžitě útočí do tábora protivníka. Padají ostrá slova a výhrůžky. Přitom by stačilo svolat jednání sněmovní komise pro kontrolu použití operativní techniky. V ní jsou zastoupeni jak představitelé vlády, tak i opozice. Právě na této úrovni by mohli politici získat jistotu, že prověření podezření nebude podléhat žádným politickým tlakům. Až po vynesení verdiktu komise by mohli zahájit případnou politickou palbu. Problém je v tom, že kvůli průtahům s volbou vedení sněmovny, ještě nebyla komise ustavena.

Olej do ohně nervozity kolem odposlechů přilévá i obava, že některé policejní složky jsou v rozkladu. Podle všeho mohou být pod tlakem nejrůznějších politiků a patrně i dochází k válce policajtů. Případy úniků některých odposlechů na veřejnost, které se týkají politiků, o tom mohou svědčit. Když se to dá všechno dohromady, není překvapením, že zmínka o údajných odposleších vyvolá tak velký poprask už v momentu, kdy není vůbec jisté, zda je takováto informace pravdivá.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.