Velikonoční ostrov - blesková ekologická katastrofa

24. září 2010

Nové datování nejstaršího osídlení Velikonočního ostrova vyvrátilo představu o staletích, která prožili první ostrované v harmonickém soužití s přírodou. Polynésané začali devastovat ostrov už záhy po jeho osídlení kolem roku 1200 našeho letopočtu.

Velikonoční ostrov dostal své jméno na jaře roku 1722, když u něj pár dní po Velikonocích přistáli nizozemští mořeplavci. Ostrov už ale jméno měl. Původní obyvatelé mu už několik staletí říkali Rapa Nui. Je to nejvýchodnější výspa, na kterou dopluli Polynésané při osidlování Pacifiku. Dnes je proslulá především gigantickými sochami moai vytesanými ze sopečného kamene.

Už v dobách první návštěvy Evropanů skýtal ostrov smutný pohled. Původní palmové háje vzaly dávno za své a vyhubeny byly i mnohé druhy živočichů. Velikonoční ostrov je názornou ukázkou toho, jak dovedou s přírodou "zatočit" i lidé řazení k "přírodním" národům. Jejich počínání se zdá s odstupem staletí nepochopitelné. "Rád bych věděl, co si obyvatelé Velikonočního ostrova mysleli, když pokáceli poslední strom," říká americký badatel a spisovatel Jarred Diamond.

Počátky osídlení Rapa Nui kladli vědci mezi roky 400 a 800 našeho letopočtu. Destrukce životního prostředí měla nastat ve 13. století našeho letopočtu. Zdálo se, že Polynésané žili čtyři a možná i osm staletí v pozemském ráji, který pak v náhlém pohnutí mysli zničili. Zkázu měl nastartovat teprve společenský rozvoj provázený tesáním obřích soch transportovaných z lomů na pobřeží.

Tým vedený Terrym Huntem z University of Hawaii provedl nová datování nejstaršího známého osídlení Velikonočního ostrova v lokalitě Anakena. Jeho překvapivé závěry přinesl vědecký časopis Science. Už výsledky prvních měření se lišily od uznávaných hodnot natolik, že je Hunt a jeho kolegové "dali k ledu". Pak to ale Huntovi nedalo a k výsledkům se vrátil. Velice důkladnými ověřovacími pokusy prokázal, že se nemýlí. Počátky osídlení Velikonočního ostrova spadají do počátku 13. století. Devastace životního prostředí nastala téměř okamžitě po vylodění Polynésanů. Káceli stromy nejen na stavbu obřích kanoí, ale i pro palivové dřevo. Obrovským žroutem dřeva byly i sochy moai, především jejich transport. Při sháňce po potravě vyhubili Polynésané velmi rychle početné druhy místního ptactva. Co nestihli sami, o to se postarali potkani, kteří připluli na lodích prvních obyvatel ostrova jako černí pasažéři.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.